Od 1. 7. 2023 vstupují v účinnost některá ustanovení lex Ukrajina V. Přinášejí konec finanční podpory solidárních domácností, omezení hromadného humanitárního ubytování a změnu výpočtu a snížení humanitární dávky.

V Česku aktuálně pobývá zhruba 330 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Z nich téměř polovina (145 tisíc) pobírá humanitární dávku maximálně ve výši životního minima a zhruba třetině (110 tisíc) stát dotuje ubytování buď ve formě úhrady tzv. nouzového ubytování nebo prostřednictvím příspěvku pro solidární domácnost. Pro tyto osoby se nyní systém podpory mění.

Nouzové ubytování

Tzv. nouzové ubytování financuje stát, zajišťují jej kraje prostřednictvím smluv s ubytovateli a uprchlíci jsou do něj přidělováni prostřednictvím KACPU (krajských center pro udělování dočasné ochrany a přidělení ubytování). Jako nouzové ubytování fungují jak ubytovny, penziony a hotely, tak různá rekreační zařízení, kempy nebo i byty. Nasmlouvané ubytovací kapacity jsou zapsány do databáze HUMPO, v níž je také evidováno, kteří uprchlíci kde bydlí. Nouzové ubytování je uprchlíkům poskytováno zdarma a ubytovatelé získávají paušální úhradu 350 Kč za ubytovanou osobu a noc, tedy cca 10.500 Kč měsíčně. V nouzových ubytováních bydlí cca 70 tisíc osob.

Co se změní?

Zákon přestává používat termín “nouzové” ubytování, o státem podporovaném hromadném ubytování se bude mluvit jako o “humanitárním”.
Podmínky pro bydlení v humanitárním ubytování se celkově zpřísňují.
Omezuje se doba, kdy je možné v humanitárním ubytování bydlet zdarma na 150 dnů od udělení dočasné ochrany.
Po 150 dnech mohou být zdarma ubytovány jen tzv. zranitelné osoby, jimiž jsou děti do 18 let, studenti na českých školách do 26 let, senioři nad 65 let, těhotné ženy, rodič pečující o dítě do 6 let (pouze jeden z rodiny), osoby invalidní, které mohou prokázat svou invaliditu, a osoby o ně pečující. Ti, kdo nepatří do kategorie zranitelných osob, se budou muset vystěhovat, nebo, pokud to kapacita zařízení umožní, hradit (komerční) nájem.
Paušální náhrada ubytovatelům za humanitární ubytování zdarma zůstává ve stejné výši, tedy 10.500 Kč za osobu a měsíc.
Jako humanitární ubytování již nebudou moci být využívány byty ani jiné objekty určené k trvalému bydlení. To znamená, že byty dosud zapsané v HUMPO, budou vyňaty. Uprchlíci, kteří v nich bydlí, se musí vystěhovat, anebo přejít do normálního nájemního vztahu mimo státní podporu.
Do humanitárního ubytování budou ubytovávat pouze pracovníci KACPU, není možná žádná předchozí individuální domluva mezi ubytovatelem a uprchlíkem, jak tomu dosud bylo. Stěhování mezi zařízeními bude možné pouze ve výjimečných případech. Pokud uprchlík ubytování bez důvodu na více než 10 dnů opustí, jeho nárok na humanitární ubytování zaniká.

Solidární domácnosti

Solidární domácnosti poskytují uprchlíkům bydlení mimo režim klasického nájemního vztahu a mohou za tuto svou pomoc žádat stát o tzv. příspěvek pro solidární domácnost, který ubytovatelům umožňuje získat 3 až 5 tisíc Kč za ubytovanou osobu a měsíc na pokrytí nákladů na bydlení nebo jako formu nájmu.
V solidárních domácnostech bydlí cca 113 tisíc uprchlíků, s podporou příspěvku pro solidární domácnost bydlelo na jaře 2023 asi 39 tisíc uprchlíků. Většina solidárních domácností, u nichž bydlí cca 74 tisíc uprchlíků, tedy o příspěvek nežádá. Tyto domácnosti žádnou podporu nechtějí, ať proto, že jim uprchlíci do nějaké míry ubytování hradí, anebo poskytují bydlení zcela zdarma bez odměny, a to je pro ně způsob, jak pomáhat. Domácnosti, které o příspěvek žádají, jej mnohdy z ekonomických důvodů potřebují.

Co se změní?

Příspěvek pro solidární domácnosti se ruší. Nadále je třeba, aby si uprchlíci se stávajícími ubytovateli domluvili standardní nájemní bydlení.
Uprchlíci s nízkými nebo žádnými příjmy mají možnost získat finanční podporu ubytování, a to jako součást humanitární dávky. Půjde o tzv. započitatelné náklady na bydlení, jejichž výše bude daná nařízením vlády a odvine se od toho, zda majitel vloží byt do speciální Evidence MPSV. Na osobu a měsíc se mohou uprchlíkovi, který bydlí v bytě v evidenci, započítat 3 tisíce Kč. Uprchlíkům, kteří bydlí jinde, se mohou započítat 2.400 Kč na osobu a měsíc. Tyto částky pak mohou uprchlíci, poživatelé humanitární dávky, nabídnout ubytovateli jako úhradu bydlení.
Ve výsledku se snižuje úhrada solidárním domácnostem za ubytování uprchlíků a komplikuje se bydlení pro chudé uprchlíky. Solidární domácnost dosud mohla získat příspěvek od státu a k tomu ještě žádat po uprchlících příspěvek na energie. Ty domácnosti, které ubytovávají uprchlíky s relativně slušnými příjmy, budou v novém systému moci získat nájem na úrovni dosavadních částek. Naopak solidární domácnosti, které poskytly bydlení uprchlíků chudým, jimž vznikne nárok na humanitární dávku, získají za svou solidaritu menší odměnu. Uprchlíci totiž budou moci svým ubytovatelům nabídnout pouze ony regulované započitatelné náklady na bydlení. A ty jsou pro téměř všechny rodiny nižší než dosavadní příspěvek pro solidární domácnosti. A pokud by ubytovatel chtěl po uprchlících i příspěvek na energie, museli by jej uprchlíci hradit ze životního minima, které má pokrývat životní náklady jako jídlo, oblečení, léky a další.

Humanitární dávka

Humanitární dávka je dosud nastavena na výši 5 tisíc Kč na osobu a po půl roce pobytu na 4.620 Kč pro dospělého a 3.320 Kč pro dítě, což je výše životního minima. Při rozhodování o dávce se posuzují jak příjmy uprchlíků, tak jejich skutečné výdaje na bydlení. Pokud má rodina příjmy nižší než součet reálných výdajů za bydlení a životního minima pro členy rodiny, může dávku získat. A záleží na počtu členů rodiny a výši příjmů a výdajů, kolik osob z rodiny nakonec dávku ve výši životního minima dostane (dávku může dostat např. pouze jedno dítě z rodiny, více dětí nebo i všichni členové domácnosti).
Aktuálně dávku pobírá cca 150 tisíc osob.

Co se změní?

Humanitární dávka bude nově sestávat ze dvou složek –⁠ ze základní složky na životní potřeby a ze započitatelných nákladů na bydlení.
V prvních pěti měsících bude základní složka založena na životním minimu (4.860 Kč pro dospělého, 3.490 Kč pro dítě), které bude u osob se zdravotním postižením a u dětí ve věku 6-10 let indexováno (násobeno 1,2 nebo 1,5, tedy mírně zvýšeno). Od 6. měsíce se základní složka snižuje na existenční minimum (3.130 Kč) všem, kdo nespadají do zranitelných skupin. Zranitelným osobám se základní složka nesnižuje a vychází dále ze životního minima. Konkrétní částky lze najít na webu MPSV nebo v našem přehledu.
Druhou složkou dávky jsou tzv. započitatelné náklady na bydlení, jejichž výše je stanovená nařízením vlády na 3.000 Kč na osobu a měsíc (pro osoby bydlící v bytě v Evidenci MPSV), resp. 2.400 Kč na osobu a měsíc (pro osoby bydlící jinde).
Ani základní složka ani započitatelné náklady na bydlení nejsou samostatnou dávkou. Jsou to jen čísla, která vstupují do vzorce pro výpočet výsledné humanitární dávky, kde jsou porovnány s příjmy a úsporami uprchlíka. Pokud má rodina menší příjmy a úspory, než je výše životního či existenčního minima pro osoby v rodině + státem určené náklady na bydlení, pak jí vzniká na dávku nárok. Konkrétní výše dávky pro danou rodinu je pak určena rozdílem mezi příjmy a uznanými náklady. Je to vlastně doplatek do výše životního/existenčního minima + regulované částky na bydlení. Pokud by uprchlík měl příjem a/nebo úspory nad tuto částku, na dávku nárok nemá.
Výši dávky si lze orientačně spočítat na kalkulačce MPSV.
Na dávku bude mít nárok méně osob a těm, kdo nárok mít budou, většinou nepomůže udržet bydlení. Dosud totiž výpočet humanitární dávky zohledňoval reálné náklady na nájemní bydlení, a dávka proto mohla podpořit i osoby v nájemním bydlení s nízkým příjmem (zaplatili ze mzdy nájem a pokud jim zbylo méně než životní minimum, dostali humanitární dávku právě ve výši životního minima). Nově bude dávka pracovat pouze s regulovanými započitatelnými náklady na bydlení. A tak ti, kdo sotva vydělají na komerční nájem, ztratí podporu v podobě dávky, reálně zchudnou a jejich situaci to může destabilizovat (budou hledat levnější bydlení, nebo nelegální práci). A ti nejchudší, kteří na dávku dosáhnou, získají díky ní právě jen ony 3 nebo 2,4 tisíce na osobu na bydlení, což je částka, za niž na trhu s byty nelze žádný nájem pořídit. A tak bydlení ztratí nebo budou bydlet v substandardních podmínkách.

Přečtěte si také pozici Konsorcia k lex Ukrajina V.