Lex Ukrajina V měl uprchlíky přiblížit k běžnému nájemnímu bydlení a trhu práce, spíše je však uvrhne do větší chudoby

Od 1. 7. 2023 nabývají  účinnosti některá ustanovení lex Ukrajina V. Přinášejí konec finanční podpory solidárních domácností, omezení hromadného humanitárního ubytování a změnu výpočtu a snížení humanitární dávky. Pro desetitisíce uprchlíků, zejména pro ty nejslabší a zranitelné, to může znamenat další zchudnutí nebo nutnost vrátit se předčasně zpět na Ukrajinu.

Nevládní organizace zastřešené Konsorciem nesouhlasí s výslednou podobou novely zákona. Obáváme se dopadů, které legislativa bude mít na životy uprchlíků. Údajným smyslem novelizace měla být cílená podpora v ubytování tak, aby v podporovaném ubytování nesetrvávali lidé, kteří již pracují, a motivace k většímu zapojení na trhu práce. Výsledná podoba zákona však neovlivní jen ty pracující, ale vezme podporované bydlení i těm nejzranitelnějším. Byli jsme připraveni vést odborné pracovní diskuse, aby vznikla užitečná novela, která povede k zamýšleným cílům. Ale to se nepodařilo.

Novela bez znalosti životních podmínek a potřeb

Změny v podpoře ubytování měly být cílené, bohužel ale nebyly formulovány na základě znalosti potřeb držitelů dočasné ochrany ani ubytovatelů. Jedná se přitom o změny tak zásadní, že jsme od prvních diskusí žádali, aby se opatření formulovala jedině se znalostí životních podmínek držitelů dočasné ochrany. Přesto však nebyla představena analýza základních problémů spojených s hromadným ubytováním ani jakákoliv finanční analýza. Pro nastavování nových podmínek bylo přitom klíčové znát alespoň postoj ubytovatelů a vědět, za jakých podmínek jsou schopni a ochotni ubytování uprchlíkům poskytovat i nadále.

Úmysl “posunout” uprchlíky směrem k individuálnímu nájemnímu bydlení je pochopitelný. Způsob, jak toho dosáhnout, ovšem vůbec není cílený pouze na ty, kdo vydělávají a podporu proto nepotřebují. Plošně se ruší podpora solidárním domácnostem bez ohledu na příjmovou situaci ubytovaných uprchlíků a zkracuje se doba ubytování zdarma pro tzv. nezranitelné uprchlíky. Aktuální novela v důsledku omezuje ty nejchudší uprchlíky, čímž je navzdory záměru na standardní trh s byty nedostane, spíše jim situaci zkomplikuje. Změny se dotknou všech, kdo se snaží pracovat, ale jejich výdělek nebude stačit na zaplacení plného nájemného. Podle PAQ Research je 60-80 % uprchlíků velmi chudých i s dosavadní mírou státní podpory. Obáváme se proto, že výsledkem změn bude jejich další zchudnutí, ohrožení bydlení a celková destabilizace jejich životní situace. 

O humanitární dávku přijdou tisíce už dnes chudých uprchlíků

Nově bude jinak počítána výše humanitární dávky. Zjednodušeně jde o vzorec, kdy se od příjmů odečtou státem nastavené, nikoliv reálné, započitatelné náklady na bydlení (20.6. stále neznáme jejich výši, nejspíš půjde o částku 3.000 nebo 2.400 – pokud nebude byt registrovaný) a výše životního nebo existenčního minima. Výsledek určí, zda má držitel dočasné ochrany nárok na humanitární dávku a na jakou výši. Dosud na dávku dosáhli i uprchlíci, kteří hradili tržní nájem, ale vydělali si téměř pouze na něj a dávka jim tedy poskytla navíc prostředky na živobytí. Nový výpočet na úhradu reálného nájemného nestačí. 

Nefunkčnost nového systému ukazuje příklad matky dvou dětí (7 a 10 let), která si našla dvě práce jako asistentka ve školce a uklízečka, čímž si měsíčně vydělá 18.940 Kč čistého. Zapojila se na trh práce a našla bydlení v tzv. solidární domácnosti, které hradí náklady na energie. S platností lex Ukrajina V bude mít nárok na humanitární dávku ve výši 170 Kč. 

Ze své mzdy bude muset hradit nejen základní potřeby své rodiny (jídlo, prostředky osobní hygieny, ošacení a školní potřeby), ale i nájem bytu, ve kterém dosud bydlí. Je zřejmé, že hradit tržní nájem si s ohledem na své příjmy nemůže dovolit. Nezbývá jí než doufat, že pronajímatel bude i po zrušení tzv. příspěvku pro solidární domácnosti ochoten pronajímat svou nemovitost za cenu nižší než je tržní nájem. Nebo bude muset hledat levnější bydlení, což je v některých regionech téměř nereálné.

Ohroženou skupinou jsou také osoby, které nespadají do tzv. kategorie zranitelných osob dle novely zákona, avšak fakticky kritérium zranitelnosti naplňují nebo se mu blíží. Jedná se zejména o osoby v předdůchodovém věku, pro něž je z různých důvodů (např. věk, jazyková bariéra, zdravotní problémy apod.) obtížné najít si pracovní uplatnění. Tyto osoby nebudou mít nadále nárok na ubytování hrazené státem, avšak vzhledem k nově nastaveným pravidlům a výši humanitární dávky nebudou schopni si vlastními silami nové bydlení zajistit. Výše humanitární dávky, na kterou bude mít od 1. 7. nárok dospělá osoba mladší 65 let po půl roce pobytu v ČR činí 3.130,- Kč, + náklady na bydlení (opět 3000 nebo 2400).  

Místo zapojení na trh práce do šedé zóny

Změny mají vést k většímu zapojení na trh práce, novým nastavením pravidel uprchlíky však naopak motivují, aby pracovali v šedé zóně ekonomiky. Uprchlíci jsou již nyní více než motivováni, aby pracovali, protože se potřebují uživit. Ti, kteří pracovat mohou, však narážejí na jazykovou bariéru nebo nemožnost uplatnit svou kvalifikaci, a tak pracují na nekvalifikovaných místech za velmi nízké mzdy. Jejich práce je mnohdy nejistá a i když o ni usilují, nejsou schopni ji dlouhodobě udržet. Odměna obyčejně nepostačuje na placení tržního nájemného. Tlakem na to, aby uprchlíci pracovali za každou cenu, se zvyšuje riziko dlouhodobé nízkokvalifikované práce. Vedle osob na prekarizovaných pozicích jsou tady ještě lidé, kteří nemohou pracovat vůbec, ale do kategorie zranitelnosti nespadají, jde například o lidi onkologicky nemocné, osoby s traumaty, psychickými obtížemi či psychiatrickými diagnózami. K účasti na trhu práce mohou být motivováni, ale určitě nemají být penalizováni za to, že tam být nemohou.

Solidární domácnosti bez příspěvků a v nejistotě

Příspěvek pro solidární domácnosti se ruší. Nadále je třeba, aby si uprchlíci se stávajícími ubytovateli domluvili standardní nájemní bydlení. Příspěvek bude dostávat uprchlík a to jen cestou započitatelných nákladů na bydlení. Bydlení v bytě a případně i podpora ze strany solidární domácnosti, jednoznačně podporují integraci do společnosti, větší samostatnost uprchlíků a nakonec i nezávislost na státu. 

Mnohé solidární domácnosti ubytovávají ty nejchudší, kteří jim nebudou moci hradit nájem ani náklady za energie. Příspěvek na osobu v ubytovně je 10.500 Kč za měsíc a příspěvek pro solidární domácnost je 3.000/2.400. Pro solidární domácnosti se ubytovávání komplikuje administrativně a symbolicky tím vláda dává najevo, jak si podpory domácností neváží. Místo podpory znamenají nová pravidla zátěž a nejistotu.

Pozdě vysvětlená pravidla a chaos

Nová legislativa je se všemi detaily známá velmi pozdě a velmi nepřiměřeně nastavuje podmínky pro hledání bydlení rodinám, kde jsou zranitelné i nezranitelné osoby. Polovina rodin ubytovaných v HUMPO sestává jak ze zranitelných, tak nezranitelných osob, tento problém se odhadem týká 35 tisíc osob. Jejich úkolem bude, aby si našli nestátní ubytovací zařízení a domluvili se na výši nájemného, následně bude moci být rodina sestěhována. Detaily a přesné postupy, jak zákon vykládat a provádět navíc vznikly pozdě. Nejen uprchlíci, ale ani obce, nejsou na situaci dostatečně připraveni. V terénu panuje chaos, ubytovatelé nemají přesné instrukce, jak postupovat v situaci, kdy se musí dosavadní nájemníci vystěhovat. Držitelé dočasné ochrany nemají dostatek informací, kam se mohou obracet o pomoc. Chybí ubytovací kapacity i podpora individuální práce při hledání nového bydlení. V terénu se ukazuje, že nikdo na změny není zcela připravený, ani uprchlíci, obce, státní správa, ani pomáhající organizace.

Obáváme se, že souhrou všech změn se řada uprchlíků bude muset přestěhovat, budou hledat novou práci a novou školu pro děti, čímž zahodí úsilí, které dosud svému začlenění věnovali, další z nich se dostanou do neřešitelné situace a bude docházet k nárůstu zkratového chování, nebo se budou vracet do země, kde se stále válčí. 

 

Konkrétní změny jsme popsali v samostatném článku.

Čtěte k tématu např. reportážní článek Kateřiny Kadlecové: https://www.reflex.cz/clanek/reportaze/119551/ukrajinci-rikaji-cesi-dekujem-ubytovna-v-rumburskem-frankensteinu-se-vsak-chysta-na-velke-zmeny.html