V červnu 2021 přijala Poslanecká sněmovna návrh novely zákona o pobytu cizinců a tento návrh by měl v první polovině července projednat Senát. Průběh poslaneckých diskusí ukazuje, že ve vztahu k cizincům přetrvává příklon k restriktivním opatřením a neochota zajistit postupné nabývání práv osobám, které v ČR dlouhodobě žijí, pracují a zapouštějí kořeny. Příznačné je zpřísnění podmínek pro nesezdané páry a vzdálené rodinné příslušníky, zamítnutí pozměňovacího návrhu na zařazení dětí cizinců s dlouhodobým pobytem do veřejného zdravotního pojištění nebo přijetí návrhu na monopolizaci komerčního zdravotního pojištění. Senát má možnost zjednat nápravu 1. července 2021.
O co jde ve zpřísnění podmínek pro nesezdané páry a vzdálenější rodinné příslušníky?
Nejbližším rodinným příslušníkům, tedy zejména manželům, manželkám či dětem českých občanů, by měla zůstat jejich práva zachována, ale postavení nesezdaných párů, kde jeden je občanem ČR nebo EU a druhý tzv. třetizemcem, se v několika oblastech zhorší. Totéž platí i pro tzv. vzdálenější rodinné příslušníky, kteří jsou závislí na péči občana ČR či EU, nebo jsou jím vyživováni.
Nově by většina tzv. vzdálených rodinných příslušníků občana ČR či EU musela žádat o povolení pobytu v zemi původu a dokázat ambasádě, že s českým občanem opravdu žijí ve společné domácnosti. Po příjezdu do ČR by museli proces prověřování vztahu absolvovat znovu před Ministerstvem vnitra ČR a současně předložit komerční zdravotní pojištění (což zejména v případě žen počítajících s těhotenstvím může být jednorázový výdaj v řádu desítek až stovek tisíc Kč). Pár by musel k žádosti předkládat i pravidelný měsíční příjem ve výši (často) cca 20.000,- Kč netto pro dvě osoby. Zamítne-li Ministerstvo vnitra ČR jejich žádost (třeba proto, že nedoloží kompletní přílohy žádosti či se nedostaví k pohovoru), je sice možné podat odvolání, ale cizinec musí ČR opustit a vyčkat na rozhodnutí odvolacího orgánu v zahraničí – čímž přestane splňovat podmínku soužití ve společné domácnosti.
Ministerstvo vnitra argumentuje nutností „zpřesnit“ směrnici Evropské unie upravující postavení rodinných příslušníků občanů EU, která ovšem rozdělení rodinných příslušníků na dvě kategorie s různě přísnými pravidly vůbec nevyžaduje.
O co jde v návrhu zařazení dětí cizinců do veřejného zdravotního pojištění?
V současné době žije v ČR několik desítek tisíc cizinců s dlouhodobým pobytem, kteří nemají nárok na veřejné zdravotní pojištění a závisí na povinném, drahém a nespolehlivém pojištění komerčním. To je nepřijatelné zejména u dětí. Rodiny, které v ČR dlouhodobě žijí a odvádějí daně i pojištění, nemají jistotu, zda pojišťovny dětem potřebnou péči skutečně uhradí, zda zdravotnická zařízení nebudou žádat úhradu předem nebo zda je pojišťovna nevyloučí z úhrad například z důvodu chronického onemocnění. Kazuistiky dokládají, že současný systém může být pro rodiny zničující a že výhodný není ani pro zdravotnická zařízení. Stávající praxi dlouhodobě kritizuje také Veřejný ochránce práv a evropské a mezinárodní organizace; v rozporu je také s mezinárodními dokumenty, které Česká republika přijala, zejména s Úmluvou o právech dítěte či s Chartou základních práv EU.
V červnu 2021 se objevila šance na nápravu. Pozměňovací návrh poslanců P. Třešňáka, J. Čižinského a F. Kopřivy mohl zajistit všem dětem cizinců s dlouhodobým pobytem (cca 12 000 osob) přístup k veřejnému pojištění. Návrh však byl zamítnut a prošla pouze minimalistická úprava vztahující se na novorozence do 60 dnů věku. Starší děti zůstávají dál v nejistotě. Jedním z důvodů zamítnutí byly domnělé obavy z ekonomické nákladnosti. Ty jsou však neopodstatněné, protože pojistné by narozdíl od českých občanů nehradil stát, ale rodiče, a dopad na systém veřejného zdravotního pojištění by byl neutrální či lehce pozitivní.
O co jde v návrhu monopolizace komerčního pojištění?
Role komerčních pojišťoven v hrazení zdravotní péče cizinců je problematická ekonomicky i eticky. Pojišťovny prokazatelně nadřazují vlastní komerční zájmy nejen zájmům svých klientů, ale i zájmům veřejného zdraví. Podle dostupných údajů proplatí komerční pojišťovny pouze 30% prostředků vybraných na pojistném a uplatňováním celé řady výluk znejišťují pacienty i zdravotnická zařízení.
V tuto chvíli je Poslaneckou sněmovnou schválen návrh M. Janulíka a V. Adámkové, který zavádí monopolizaci komerčního zdravotního pojištění. Namísto pěti komerčních pojišťoven, které v ČR aktuálně působí, by měla v budoucnu veškeré služby zajistit jen jedna, a to Pojišťovna VZP (dceřiná společnost VZP). Monopolizace však zákonitě vede ke zdražování služeb a diktování nevýhodných podmínek. Lze tedy očekávat, že pro cizince bude změna znamenat vyšší pojistné, více výluk a více nejistoty. Naopak Pojišťovna VZP by změnou získala celý objem pojistných záloh, což je v současné době okolo 600 milionů korun ročně. Návrh kritizuje Hospodářská komora nebo Česká asociace pojišťoven a také média, která poukazují na střet zájmů předkladatelů – oba totiž působí ve správní radě VZP.
Kudy dál?
O dalším osudu schválených i zamítnutých návrhů a o finální podobě zákona o pobytu cizinců bude rozhodovat Senát v první polovině července 2021. Zatím však poslanecké diskuse a hlasování odhalují velmi závažnou asymetrii: cizinci spoluutvářejí českou realitu, bohatě přispívají k HDP i do systému sociálního a zdravotního pojištění, ale na straně zákonodárců přetrvává neochota zajistit jim stabilní životní podmínky a někdy i přístup k základním službám.
Další podrobnosti jsou k dispozici zde: Sněmovní tisk 1091 – factsheet do Senátu
Kontakt
Magda Faltová,
ředitelka Sdružení pro integraci a migraci a předsedkyně Výboru pro práva cizinců
faltova@migrace.com, tel. 731 584 126
Elena Tulupova,
health policy officerka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty
tulupova@migracnikonsorcium.cz, tel. 775 654 563