V těchto týdnech Poslanecká sněmovna projednává novelu zákona o pobytu cizinců. Po více než roce, kdy byl vládní návrh diskutován s odborníky i ministry, předložil poslanec Václav Klučka (ČSSD) minulý týden pozměňovací návrh, který by představoval největší zásah do cizineckého práva za poslední desetiletí.
Obsáhlý návrh zavádí neodůvodněné restrikce pro pobyt rodinných příslušníků občanů ČR ze zemí mimo EU, navrhuje výrazné překážky v již ztíženém přístupu zahraničních pracovníků na trh práce a snaží se zrušit demokratický dohled soudů nad rozhodnutími Ministerstva vnitra.
Tak rozsáhlé změny by měly projit řádným procesem včetně mezirezortního připomínkování a neměly by být schválené bez dostatečné diskuze, jen jako legislativní přílepek. Poslanec Klučka na plénu uvedl, že návrh detailně konzultoval s Ministerstvem vnitra, které je přitom předkladatelem původního vládního návrhu. Jde tedy o zjevný pokus obejít vládní legislativní proces.
Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v této souvislostí vyzvalo poslance, aby pozměňovací návrh odmítli, neboť je v rozporu jak s ekonomickými zájmy České republiky, tak s evropským i českým ústavním právem, když nepřijatelným způsobem omezuje práva zde žijících a pracujících migrantů, stejně jako českých občanů, kteří jsou jejich rodinnými příslušníky.
Hlavní výhrady vůči návrhům poslance Klučky:
1) Diskriminace vůči rodinným příslušníkům občanů ČR a EU
– Znemožnění změny účelu pobytu z pracovního na rodinný. Např. by to znamenalo, že zaměstnaná cizinka, která otěhotní se svým manželem který také pobyvá legálně v České republice a ztratí kvůli tomu práci, by musela opustit území ČR. (Bod A pozměňovacího návrhu)
– Znemožnění sloučení rodiny po obdržení výjezdního příkazu, tzn. např. cizinka s výjezdním příkazem, která má dítě s občanem ČR (dítě je rovněž občanem ČR po otci), by nemohla na území požádat o pobyt. (Bod B)
2) Omezení přístupu migrantů na trh práce v období hospodářského růstu a zvyšující potřeby zaplnit pracovní pozice v tuzemských firmách.
– Trestání zahraničních zaměstnanců za bagatelní prohřešky zaměstnavatelů. Např. nezaplacení silniční daně může vést k označení firmy jako „nespolehlivého zaměstnavatele“. V důsledku bude zamítnuta žádost cizince – zaměstnance o prodloužení pobytu za účelem zaměstnání. (Bod A)
– Zásadní omezení možnosti migrantů začít podnikat v ČR, tím, že se prodlužuje lhůta, po které cizinec může požádat o změnu účelu pobytu ze zaměstnání na podnikání z 2 na 5 let. (Bod G)
3) Zrušení dohledu soudu nad rozhodnutími Ministerstva vnitra
– Body I a L návrhu mají vyloučit, popřípadě omezit nezávislou soudní kontrolu nad jednáním Ministerstva vnitra, což představuje jeden z nejvážnějších útoků na právní stát za poslední léta. Např. migrant, kterému bude zamítnuta žádost o trvalý pobyt, se nebude moci domáhat přezkumu nezávislým soudem.
Pozměňovací návrh poslance Klučky je ve svém celku v rozporu s Evropským právem, judikaturou Evropského soudu pro lidská práva i judikaturou Ústavního soudu ČR. Je nutné podotknout, že připravovaná novela je i bez návrhů poslance Klučky dostatečně restriktivní – zhoršuje možnosti podat určitou žádost o povolení k pobytu, znesnadňuje integrace cizinců zhoršováním přístupu k trvalému pobytu, omezování práv advokátů a dalších zmocněnců cizinců ve správních řízeních a další opatření.
Třetí čtení novely proběhne ve Sněmovně nejspíš v následujících týdnech a postoj poslanců vůči tomuto pozměňovacímu návrhu zásadně ovlivní budoucí směrování migrační legislativy. Odborníci na cizinecké právo a praxi z členských organizací Konsorcia jsou ke všem částem návrhu připraveni poskytnout komentář.
Zde najdete plné znění zmíněného pozměňovacího návrhu a celkovou novelu zákona o pobytu cizinců.
Právní rozbor některých bodů návrhu: Rozpor s právem
Ve vztahu k bodu B) – omezení práva podat žádost o pobyt rodinného příslušníka je v rozporu s článkem 20 a 21 Smlouvy o fungování EU, se směrnicí 2004/38/ES o právu občanů EU na volný pohyb a rovněž s judikaturou Soudního dvora EU, např. rozsudky ve věcech C-459/99 MRAX; C-127/08 Metock; 48/75 Royer.
Ve vztahu k bodu H) – prodloužení zbavení svobody v návrhu stojí navzdory tvrzení předkladatele v rozporu jak se samotnou návratovou směrnicí, která pracuje s tím, že vyhoštění cizince musí být realizovatelné a to v rozumném časovém horizontu, tak i judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (viz například rozsudky Mikolenko vs. Estonsko ze dne 8. 10. 2009, nebo Louled Massoud vs. Malta ze dne 27. 10. 2010).
Ve vztahu k bodu L) – zrušení jakéhokoliv soudního přezkumu v cizineckých řízeních je v rozporu s judikaturou Ústavního soudu ČR, který některé tyto výluky již v devadesátých letech označil za rozporné s ústavním pořádkem (zejména nálezy Pl. ÚS 27/97 ze dne 26.5.1998 a III. ÚS 35/99 ze dne 14. 10. 1999). Dále stojí návrh ve flagrantním rozporu s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie, který zaručuje právo soudního přezkumu ve vztahu ke všem právům zaručeným právem Unie. Řada pobytových oprávnění občanů třetích zemí je přitom zaručena právě unijními směrnicemi a článek 47 na ně nepochybně dopadá.
Ve vztahu k bodu K) – neposuzování přiměřenosti ve vztahu k důvodům pro zrušení pobytu a rušení pobytů z jiných důvodů, než z důvodů výslovně stanovených unijním právem je v rozporu zejména se směrnicemi 2004/38/ES o právu občanů EU na volný pohyb (zejm. čl. 27); 2003/109/ES o dlouhodobě pobývajících rezidentech (čl. 6, čl. 9); 2005/71/ES o výzkumných pracovnících (čl. 10); 2014/36/EU o sezónních zaměstnancích (čl. 9 odst. 5); 2014/66/EU o vnitropodnikově převáděných pracovnících (čl. 8 odst. 6) a s judikaturou Soudního dvora EU, např. rozsudky ve věcech 30/77 Bouchereau; C-348/96 Calfa; C-482/01 a C-493/01 Orfanopoulos a Oliveri; C-33/07 Jipa; C-127/08 Metock; C-491/13 Ben Alaya; C-413/99 Baumbast.
Kontakty:
Masha Volynsky,Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR, volynsky@migracnikonsorcium.cz,
Magda Faltová, Sdružení pro integraci a migraci, faltova@refug.cz