Česko už druhým rokem zažívá zkušenost s přítomností statisíců ukrajinských uprchlíků. V Evropě je Česko s 3,5 % uprchlíků z Ukrajiny v populaci třetí za Německem a Polskem. Již před rokem 2022 však docházelo k postupnému nárůstu migrantů z jiných zemí žijících v Česku. A to i přes pandemii covidu. Kdo jsou nově příchozí, kde se zdržují a jak pracují, ukazují grafy Migračního konsorcia.

Trend rostoucí migrace do Česka je dlouhodobý a trvá již od začátku 21. století. Výkyv nastal jen v období finanční krize v letech 2009 až 2011. Mezinárodní migrace se zásadní měrou podílí i na mírném nárůstu počtu obyvatel Česka, který by se bez migrace postupně snižoval (idnes). Počet migrantů dosáhl ke konci roku 2022 dle oficiálních dat počtu 675 tisíc. Toto číslo však nezahrnuje ukrajinské uprchlíky. Pokud bychom podle oficiálních údajů přičetli i je, celkový počet migrantů přesáhne jeden milion. Navíc dle odhadů je reálně pobývajících migrantů v Česku ještě více, zejména díky volnému pohybu a pobytu občanů ze zemí EU. Při pobytu delším než 30 dní by se sice registrovat měli, nicméně řada z nich se k pobytu nepřihlásí.

Migrace hlavně za prací

I bez uprchlíků tvoří Ukrajinci největší skupinu migrantů v Česku. Spolu se Slováky a Vietnamci tvoří cca 60 % ze všech migrantů. Hlavním motivem jejich příchodu migrantů do Česka je práce. Zásadní je pro migraci za prací přítomnost rodinných příslušníků a známých v Česku, ale i vládní programy ekonomické migrace, které pro každý program pro vysoce i nízkokvalifikované pracovníky stanovují okruh zdrojových zemí a roční kvóty, tedy maximální počet pracovníků, který z dané země může přijet. Některá odvětví české ekonomiky, například stavebnictví, automobilový průmysl, stravování a pohostinství jsou na práci zahraničních zaměstnanců. závislá. Obecně se jedná o převážně nízkokvalifikované práce, proto počet migrantů rostl i v průběhu pandemie covid-19 a před aktuálně probíhající válkou na Ukrajině. Přicházeli zejména Ukrajinci, Kazachstánci a Indové jako nejvíce preferované skupiny ve vládních programech. Poptávka zaměstnavatelů je stále větší než počet lidí, kteří za prací přicházejí.

Jednotlivé skupiny migrantů podle občanství mají svůj specifický charakter. Kromě své velikosti má každá skupina jinou strukturu podle pohlaví, věku a dalších socioekonomických ukazatelů jako právě zaměstnanost v konkrétním odvětví. Podle dat MPSV o zahraniční zaměstnanosti pracují například Ukrajinci typicky ve stavebnictví a službách, Poláci, Mongolové a Korejci v automobilovém průmyslu, Vietnamci v maloobchodě a pohostinství, Číňané ve stravování a pohostinství, Thajci v oblasti wellness a masáží, Nepálci v automobilovém průmyslu, stravování a pohostinství, Indové ve stravování pohostinství a IT.

O trvalý pobyt nejvíce usilují občané ze třetích zemí

Zaměstnání, sezónní brigáda či pracovní stáž jsou svým charakterem přechodné pobyty, tím pádem jsou více ovlivnitelné třeba ekonomickým vývojem země nebo, jak je vidět v levém grafu, dopady pandemie covid-19. Trvalé pobyty jsou v tomto ohledu stabilnější: cizinci jsou v Česku usazení a prostřednictvím dětí často také navázanější na vzdělávací systém. Trvalý pobyt jim navíc zajišťuje větší práva a přístup k sociálnímu a zdravotnímu systému, což se týká hlavně migrantů ze třetích zemí (níže graf Vývoj počtu cizinců ze třetích zemí), kterým nezajišťují režimy přechodných pobytů tak silná práva jako migrantům z EU.

“Zlepšování pracovních podmínek migrantů, rovné zacházení a dodržování pracovně právních podmínek jsou v Česku dlouhodobými výzvami. Stále jsou zde lidé, kteří pracují v nejistotě, hrozí jim ztráta zaměstnání, na které je navázán legální pobyt, proto se lehce dostanou do situace, kdy jsou zaměstnavatelem vykořisťováni, stávají se oběťmi nevýhodných smluv a nelegálních přesčasů,” říká ředitelka Konsorcia Andrea Krchová.

Migranti ze třetích zemí s přechodnými typy pobytů vlivem restrikcí na právech a oprávněních (např. nemožnosti vstupu do systému státní sociální podpory, restrikcím na trhu práce, horšímu přístupu ke zdravotnímu pojištění, možné neprodloužení pobytu v případě drobného přestupku), mají větší motivaci dosáhnout na trvalý pobyt, který jim zaručuje stabilnější a předvídatelnější podmínky. Dochází tak k jejich usazování na delší časové období. Postupem času pak do Česka přesouvají i své rodinné příslušníky nebo známé. Tato postupná změna ekonomické migrace na migraci rodinnou a na trvalejší usazování zvyšuje význam otázky začleňování různých typů migrantů, včetně seniorů a dětí, do české společnosti.

Stoupající počet vícejazyčných žáků na školách

Zejména školství by mělo na potřeby většího počtu vícejazyčných žáků adekvátně reagovat: podpořit je ve výuce češtiny jako druhého jazyka a pomoci jejich začlenění i rozvoji vlastní identity skrze dlouhodobou a individuální podporu. Počet vícejazyčných žáků se ve školách zvyšuje dlouhodobě, ale za poslední rok se s příchodem dětí z Ukrajiny ztrojnásobil. Na to je třeba navázat systémovými změnami, posílit psychosociální podporu a dostupnost výuky češtiny jako druhého jazyka.

Místní rozložení migrantů: velká města, západní Čechy a průmyslová centra

Migranti, zejména ti ekonomičtí, se po celém světě logicky koncentrují do oblastí s širokou nabídkou pracovních příležtostí, což jsou hlavně města nebo regiony, které sousedí s jejich domovskou zemí.

Poláci jsou koncentrováni hlavně v územích přiléhajících k Polsku a v Mladé Boleslavi díky práci ve firmě Škoda Auto. Vietnamci, kteří se poprvé se začali usazovat v Karlovarském, Ústeckém a Plzeňském kraji v 70. letech 20. století díky mezivládní dohodě se tehdejším Severním Vietnamem na zvyšování kvalifikace dělníků a techniků, zůstali dosud věrni západu Čech. Již zmínění Thajci (přesněji spíše Thajky, neboť přes 90 % občanů Thajska v Česku tvoří ženy), Indové a Korejci jsou nejvíce koncentrováni ve velkých městech (v Praze a Brně), Korejci navíc ještě v Ostravě a Frýdku-Místku vzhledem k nošovickému závodu Hyundai. Aktuální přehledy o počtech migrantů a uprchlíků z Ukrajiny spravuje Konsorcium nevládních organizací na svých stránkách.

Kontaktní osoby:
Ondřej Valenta
+420 608 029 711
valenta@migracnikonsorcium.cz

Petra Schwarz Koutská
+420 731 606 854
koutska@migracnikonsorcium.cz