Jak si stojí současné integrační politiky jednotlivých zemí ve světě? Kam se v mezinárodním měřítku řadí Česká republika? V prosinci MIPEX zveřejnil zpracovaná data jak za rok 2019, tak dlouhodobější analýzu období 2014-2019. Podívejte se na její souhrn.
Na základě kompletní zprávy Migrant Integration Policy Index 2020 zpracovala Markéta Mordová
Slyšíte o MIPEXu poprvé?
Migrant Integration Policy Index, tedy index zkoumající integrační politiky v 52 zemích napříč pěti kontinenty. Konkrétně zahrnuje země EU, Velkou Británii, Albánii, Island, Severní Makedonii, Moldávii, Norsko, Srbsko, Švýcarsko, Rusko, Turecko, Ukrajinu, Čínu, Indii, Indonésii, Izrael, Japonsko, Jižní Koreu, Kanadu, Mexiko, USA, Argentinu, Brazílii, Čile, Austrálii a Nový Zéland.
Projekt v současné době pokrývá data z let 2007-2019, má stanovené dlouhodobé cíle a napomáhá evaluaci a komparaci přístupů jednotlivých vlád k integraci imigrantů. Na základě této evaluace a komparace vyzývá jednotlivé aktéry k využití indikátorů k vylepšení integračního procesu v jejich zemi a jeho vyšší efektivitě. Metodologie projektu je tvořena více než 150 experty.
Data z projektu jsou veřejně dostupná a je možno je vyfiltrovat podle jednotlivých indikátorů. Zároveň stránky projektu uveřejňují klíčová zjištění za poslední uplynulé období a propojují je s veřejným míněním.
MIPEX 2020
Klíčová zjištění byla identifikována na základě přístupu jednotlivých zemí k integraci ve třech dimenzích a to sice:
- Základní práva (Mají imigranti srovnatelná základní práva jako občané jednotlivých zemí?)
- Rovné příležitosti (Získávají imigranti dostatečnou podporu na to, aby jejich příležitosti byly srovnatelné s příležitostmi občanů daných zemí?)
- Bezpečná budoucnost (Mohou se imigranti v dané zemi usadit a cítit se bezpečně ohledně jejich budoucnosti?)
Zdroj: Solano, Giacomo & Huddleston, Thomas (2020). Migrant Integration Policy Index 2020. Barcelona/ Brussels: CIDOB and MPG. https://mipex.eu/key-findings
Na základě dosaženého skóre v těchto dimenzích byly zkoumané země rozděleny do několika skupin, konkrétně do 4 skupin lišících se jejich přístupem k integraci. Skupiny seřazené sestupně, tedy od těch, které disponují nejvíce nasbíranými body, jsou následující:
- Ucelená integrace (Comprehensive integration): komplexní přístup, který v rámci integrace zajišťuje stejná práva, příležitosti i bezpečnost pro imigranty
- Teoretická rovnost (Equality on paper): tato skupina se vyznačuje stejnými právy a dlouhodobou bezpečností, avšak neposkytuje imigrantům jednotné příležitosti jako občanům
- Dočasná integrace (Temporary integration): v tomto případě se imigrantům dostává základních práv a jednotných příležitostí, ale chybí jim rovná ochrana a čelí překážkám pro trvalé usazení na daném území
- Imigrace bez integrace (Immigration without Integration – Integration Denied): imigrantům jsou ve státech patřících do této skupiny odpírána základní práva a rovné příležitosti, přestože dlouhodobé setrvání v zemi by problémem nebylo
Přestože se může zdát být toto rozdělení dostatečné, integrační politiky jednotlivých zemí se i v rámci těchto čtyř skupin velmi liší. Proto MIPEX2020 dělí země do dalších 10 skupin, aby bylo možné reflektovat celkový přístup a míru vývoje integračních politik. Skupiny jsou seřazeny podle bodů, které země získaly sestupně.
Ucelená integrace
- Top ten (průměrné skóre 75/100)
- Integrační politika v těchto zemích imigranty zcela podporuje a vyzývá veřejnost, aby je přijala mezi sebe
- Švédsko (86 b.), Finsko (85 b.), Portugalsko (81 b.), Kanada (80 b.), Nový Zéland (77 b.), USA (73 b.), Belgie (69 b.), Austrálie (65 b.), Brazílie (64 b.), Irsko (64 b.)
- Pro MIPEX video „Top ten at a glance“ klikněte zde: https://www.youtube.com/watch?v=wa65XXc0yCw&feature=youtu.be
- Mírně příznivá (průměrné skóre 60/100)
- Přes komplexnost integrační politiky těchto zemí v této skupině chybí podpora politik vnímat imigranty jako sobě rovné potenciální občany
- Norsko (69 b.), Lucembursko (64 b.), Španělsko (60 b.), Island (56 b.), Izrael (49 b.)
- Napůl příznivá (průměrné skóre 50/100)
- Tyto země poskytují imigrantům minimální podporu ve všech třech dimenzích
- Korea (56 b.), Česká republika (50 b.), Estonsko (50 b.), Malta (48 b.), Turecko (43 b.)
Teoretická rovnost
- Napůl příznivá (průměrné skóre 50/100)
- Imigranti se v těchto zemích nedočkají stejných příležitostí, základní práva a dlouhodobá bezpečnost jsou jim ale poskytovány
- Argentina (58 b.), Mexiko (51 b.), Srbsko (50 b.), Slovinsko (48 b.), Ukrajina (48 b.)
- Napůl nepříznivá (průměrné skóre 43/100)
- Tyto země se zaměřují především na základní práva, dlouhodobá bezpečná budoucnost imigrantům zcela zajišťována není
- Integrační politiky v těchto zemích mohou imigranty představovat jako někoho podřadného, ne jako potenciální občany
- Čile (53 b.), Rumunsko (49 b.), Moldávie (47 b.), Maďarsko (43 b.), Severní Makedonie (42 b.), Bulharsko (40 b.), Slovensko (39 b.)
- Nepříznivá (průměrné skóre 39/100)
- Tyto integrační politiky imigrantům plně nezajišťují základní práva a bezpečnou budoucnost
- Integrační politiky v těchto zemích mohou imigranty představovat jako někoho podřadného, ne jako potenciální občany
- Řecko (46 b.), Albánie (43 b.), Chorvatsko (39 b.), Litva (37 b.), Lotyšsko (37 b.)
Dočasná integrace
- Napůl příznivá (průměrné skóre 57/100)
- Tyto země imigrantům zajišťují základní práva a rovné příležitosti, avšak ne bezpečnou budoucnost
- Integrační politiky v těchto zemí ukazují imigranty jako občanům rovné osoby, avšak stále jako cizince, ne jako potenciální občany
- Itálie (58 b.), Německo (58 b.), Francie (56 b.), Velká Británie (56 b.), Nizozemí (57 b.)
- Napůl nepříznivá (průměrné skóre 48/100)
- Tyto země zajišťují imigrantům základní práva a rovné příležitosti jen částečně
- Integrační politiky prezentují imigranty jako cizince, kteří občanům dané země nejsou zcela rovni
- Švýcarsko (50 b.), Dánsko (48 b.), Rakousko (46 b.)
Imigrace bez integrace
- Napůl nepříznivá (průměrné skóre 47/100)
- Imigranti nejsou v těchto zemích zcela podporováni v podílení se na společnosti, nedostává se jim plných základních práv a rovných příležitostí
- Japonsko (47 b.)
- Zcela nepříznivá (průměrné skóre 31/100)
- Země, které se odmítají stát cílovými destinacemi imigrantů
- Integrační politiky ukazují imigranty jako podřadné cizince a neposkytují jim základní práva nebo rovné příležitosti
- Kypr (41 b.), Čína (32 b.), Rusko (31 b.), Indonésie (26 b.), Indie (24 b.)
Zdroj: Solano, Giacomo & Huddleston, Thomas (2020). Migrant Integration Policy Index 2020. Barcelona/ Brussels: CIDOB and MPG. https://mipex.eu/key-findings
Nejslabší oblasti integračních politik dle MIPEX2020:
Zdroj: Solano, Giacomo & Huddleston, Thomas (2020). Migrant Integration Policy Index 2020. Barcelona/ Brussels: CIDOB and MPG. https://mipex.eu/key-findings
Vzdělání
- Problém se ukazuje ve většině zemí být v umisťování dětí cizinců do oddělených tříd, kde nemohou získat sociální jazykové dovednosti a v důsledku zaměření se na jazyk začnou zaostávat v ostatních předmětech
Podílení se na tvorbě politiky
- V rámci politické participace bylo dokonce naměřeno vůbec nejnižší skóre
- Přímo souvisí i s pocitem lepší a bezpečné budoucnosti
- Východní Evropa tuto možnost imigrantům nedává vůbec, nebo jen částečně
- Situace je lepší v zemích severní a západní Evropy, avšak pořád je značně neuspokojivá
Na co je třeba se zaměřit?
Vylepšení informovanosti o politickém systému, demokracii, právech a povinnostech imigrantů je počáteční krok. Dále je nutné vymezit jasný a rovnoprávný přístup k občanství. V neposlední řadě je na místě tvořit neustálé místo pro dialog a podporovat občanské společnosti vedené imigranty.
Jak si vedla v roce 2019 Česká republika?
Zdroj: Solano, Giacomo & Huddleston, Thomas (2020). Migrant Integration Policy Index 2020. Barcelona/ Brussels: CIDOB and MPG.
Jak je zmíněno výše, průměrné skóre České republiky bylo 50 bodů. Na ilustraci můžeme vidět bodové ohodnocení jednotlivých oblastí. Nejlépe je na tom česká integrační politika v anti-diskriminaci, nejslabší oblast je politická participace, která následné průměrné hodnocení svými pouhými 10 body značně ovlivňuje.
Pro detailnější informace o jednotlivých zemích a celém projektu navštivte https://mipex.eu/.
Pozitivní fakta na závěr:
- V dlouhodobém měřítku se průměrné skóre všech zemí v letech 2014-2019 zvýšilo o 2 body. To je lepší výsledek než v letech 2010-2014.
- Za posledních 5 let došlo k průměrnému nárůstu o 4 body v oblasti základních práv, o 5 bodů v oblasti rovných příležitostí a o 1 bod v oblasti bezpečné budoucnosti. K největšímu pokroku došlo v nejproblematičtějších oblastech – vzdělání stouplo průměrně o 7 bodů a politická participace stoupla průměrně o 10 bodů.
- Největší pokrok v integrační politice se v posledních 5 letech uskutečnil v Turecku, Brazílii a Lucembursku.
- Česká republika od roku 2014 své skóre navýšila o 3 body.