Tisková zpráva: Cizinci a nouzový stav – návrh na zavedení přechodného stavu pro doplnění pobytových náležitostí

TISKOVÁ ZPRÁVA: Zaveďme přechodné období pro cizince po skončení nouzového stavu, žádá Konsorcium

Cizinci a cizinky prožívají nouzový stav obdobně jako občané ČR. Mnoho z nich se ocitlo v obtížné osobní i finanční situaci, bojují s domácí školou včetně výuky češtiny svých dětí, pracují jako lékaři, pečovatelé, zdravotní sestry či prodavačky, na stavbách, v zemědělství. Stejně jako Češi šijí roušky, starají se o seniory, dobrovolničí. Na rozdíl od občanů však mají ještě další povinnosti spojené s jejich pobytem na území, často se jedná o poměrně složité administrativní úkony, které vyžadují osobní návštěvu několika úřadů.

Při vyhlašování nouzového stavu vláda myslela svými opatřeními i na situaci cizinců pobývající v ČR. Cizinci, kteří se v době vyhlášení nouzového stavu nacházeli v Česku legálně, zde mohou po dobu jeho trvání také dále legálně setrvat. Toto opatření bylo z hlediska právní jistoty velmi vítaným a důležitým krokem. Nyní, při diskuzích o ukončení nouzového stavu, je nutné přijmout opatření další, taková, která budou řešit situaci cizinců po ukončení nouzového stavu. Tisíce cizinců se bude muset dostavit na pracoviště Ministerstva vnitra a cizinecké policie, aby řešili svou pobytovou situaci.

Považujeme za nezbytné, aby vláda zavedla šestiměsíční přechodné období. Cizinci tak budou mít dostatek času, aby vyřešili svou současnou situaci, klíčové sektory neztratí důležité zaměstnance a v neposlední řadě nedojde k zahlcení pracovišť ministerstva vnitra. Veřejnost, klienti i zaměstnanci ministerstva a policie budou chráněni.

„V rámci právního a sociálního poradenství jsme identifikovali několik problematických situací a oblastí, které bude nutné řešit. Bez zavedení navazujících opatření mohou ztratit pobyt ti cizinci, kteří zde žijí dlouhodobě, mají rodinu a jsou zcela integrováni“, doplňuje Magda Faltová, předsedkyně Výboru pro práva cizinců a ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.

Příloha: Otevřený dopis ministru vnitra Janu Hamáčkovi a ředitelce Odboru azylové a migrační politiky Pavle Novotné z 23. dubna 2020

Kontakt pro média: Andrea Krchová, krchova@migracnikonsorcium.cz, 777231668; Magda Faltová, faltova@migrace.com, 731584126

 

PLNÉ ZNĚNÍ OTEVŘENÉHO DOPISU:

V Praze, 23. 4. 2020

Vážený pane ministře, vážená paní ředitelko,

dovolujeme si Vás oslovit v souvislosti se situací cizinců během současné koronavirové krize, zejména s ohledem na blížící se ukončení nouzového stavu a řešení z toho plynoucích výzev.

Důsledně sledujeme všechna vládní usnesení a také všechny informace na stránkách Ministerstva vnitra či Ministerstva práce a sociálních věcí. Zejména ve vztahu k právnímu a sociálnímu poradenství poskytovanému členskými organizacemi Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR je dobrá informovanost nezbytným předpokladem naší každodenní práce. Velkou nejistotu v nás proto vzbuzuje nedostatek informací o tom, co bude následovat po ukončení nouzového stavu a jak bude řešena situace cizinců a jejich pobytových záležitostí.

Dovolujeme si Vám proto zaslat doporučení, která vycházejí z naší každodenní poradenské praxe a reflektují potřeby cizinců i celé společnosti. Cizí státní příslušníci se stejně jako čeští občané dostali často do složité osobní i finanční situace, aniž by ji mohli jakkoliv ovlivnit. Kvůli překážkám řešení svého pobytového statusu během nouzového stavu a kvůli mimořádným opatřením v souvislosti s pandemií COVID-19 jim navíc často hrozí, že se s ukončením nouzového stavu na území náhle ocitnou nelegálně či bez možnosti své pobytové opatření dále prodloužit. V zájmu českého státu i poklidného soužití celé naší společnosti je takové situaci předejít.

Jsme přesvědčeni, že je nezbytné zakotvit šestiměsíční přechodné období, po které by cizinci nacházející se zde v okamžiku vyhlášení nouzového stavu legálně, mohli dále legálně zůstat na území za účelem vyřízení svých nutných pobytových záležitostí. Podávání či prodlužování žádostí na území a některé další úkony sice během nouzového stavu probíhají poštou, avšak množství agendy, kterou nelze řešit jinak než osobním podáním či podáním žádostí ze zahraničí, je velké. Vzhledem k omezené kapacitě úřadu a pracovišť OAMP nebude bez překlenovacího období zvladatelné. Předpokládáme, že znovuotevření úřadů bude podléhat přísnějšímu hygienickému režimu, tedy snaze nezahltit úřady a nevytvářet fronty, tak aby byla chráněna veřejnost, klienti i zaměstnanci ministerstva či policie. Stanovením navrženého přechodného období, spolu s navýšením kapacity objednávacího systému, by tak došlo k rozložení náporu na pracoviště OAMP. To by umožnilo hladký průběh návratu k normálnímu fungování.

Identifikovali jsme několik problematických oblastí, u kterých se domníváme, že je nezbytné
přechodné období aplikovat:

1) Odstranění vad u podaných žádostí:

Vzhledem k tomu, že u žádostí podaných těsně před nouzovým stavem a v jeho průběhu
poštou (mailem, datovou schránkou), byly tyto žádosti podané s vadami (nedoložení
cestovního dokladu, nezaplacení poplatku či nepředložení dokumentů, které vystavuje subjekt
nedosažitelný v době nouzového stavu), bude třeba po ukončení nouzového stavu tyto vady
odstranit, což povede k velkému náporu cizinců na pracoviště OAMP. Dále je nutné upozornit,
že některé země přerušily zahraniční poštovní styk a celá řada zastupitelských úřadů cizích
států funguje v omezeném režimu a některé služby svým občanům neposkytují vůbec.
Samotné ukončení nouzového stavu tak často neznamená, že cizinec bude moci vadu v krátké
lhůtě odstranit.
Proto považujeme za nezbytné, aby byla těmto žadatelům poskytnuta přiměřená lhůta na
odstranění vad žádosti s možností žádosti o prodloužení lhůty v odůvodněných
případech. To se týká též procesních lhůt k odstranění vad, které již ministerstvo určilo a které
uplynuly v průběhu nouzového stavu. Dodatečná přiměřená lhůta by měla jednak reflektovat
povahu požadovaného dokumentu a obtížnost jeho doložení a osobní situaci a omezené
časové možnosti žadatele (např. kvůli domácímu vyučování svých dětí nebo práci v
exponovaných pozicích ve zdravotnictví či sociálních službách).

2) Pobytové žádosti, které nebyly v době vyhlášení nouzového stavu podány nebo byly
podány pozdě:

Setkáváme se se situacemi, kdy cizinci pochopili formulaci ze stránek MV ČR: “Cizinci, kteří se
v okamžiku vyhlášení nouzového stavu (12. března 2020) nacházeli na území České republiky
legálně, mohou dále setrvat na území po dobu trvání nouzového stavu bez nutnosti řešit svoje
pobytové záležitosti.” tak, že po dobu nouzového stavu nemusí prodlužovat své pobytové
oprávnění. Vzhledem k tomu, že cizinci mají jazykovou bariéru a uvedené informace byly na
webu MV ČR uvedeny pouze v češtině a angličtině, je zcela pochopitelné, že k takové
dezinpretaci došlo. A to i přes snahu MV a organizací poskytující poradenství informovat cizince
o povinnostech srozumitelně a v dalších cizích jazycích. Navrhujeme proto, aby bylo
stanoveno:

a) zkrácené překlenovací období po dobu 60 dnů od ukončení nouzového stavu,
během nějž by bylo možné dodatečně podat žádost o prodloužení pobytového
oprávnění či změnu účelu, pokud lhůta uplynula v době nouzového stavu;

či alternativně

b) že běh lhůt pro prodlužování pobytových oprávnění či podávání žádostí o změnu
účelu dlouhodobého pobytu byl přerušen po dobu nouzového stavu, což by
zvýšilo právní jistotu adresátů doporučení ministerstva a vyjasnilo otázku promíjení
pozdního podání žádostí.

 

3) Zaměstnanecká karta – ukončení její platnosti v důsledku skončení zaměstnání:

Situace na trhu práce je po dobu nouzového stavu poměrně nepřehledná. Zatímco v některých
odvětvích dochází k propouštění, poptávka po zaměstnancích v jiných odvětvích (např.
zemědělství, pečovatelské a zdravotnické služby) narůstá. Setkáváme se nicméně s celou
řadou situací, kdy cizinec nebyl z objektivních důvodů způsobených mimořádnou situací
v souvislosti s COVID-19 schopen dodržet 60 denní lhůtu pro nalezení a včasné oznámení
nového zaměstnání poté, co byl jeho pracovní poměr ukončen. Považujeme za nezbytné, aby
bylo přihlédnuto k situaci těchto cizinců a potřebám trhu práce postiženém
pandemickými opatřeními. Navrhujeme proto, aby bylo stanoveno:

a) zkrácené překlenovací období po dobu 60 dnů od ukončení nouzového stavu, v
rámci kterého se zaměstnanecká karta nadále bude považovat za platnou, pokud
ke skončení zaměstnání došlo během nouzového stavu či méně než 60 dnů před jeho
vyhlášením, a v této lhůtě bude moct cizinec oznámit nové zaměstnání ministerstvu;

či alternativně

b) že po dobu platnosti nouzového stavu byl přerušen běh lhůty 60 dnů po skončení
zaměstnání, ve které bylo třeba oznámit změnu zaměstnavatele.
Zaměstnavatelům by navržená řešení umožnila využít potenciál již integrovaných
zaměstnanců, kteří se na území legálně nacházejí, bez nutnosti náboru v zahraničí a
absolvování složitého a v tento moment prakticky nemožného procesu žádosti o vydání
zaměstnanecké karty. Cizincům by poskytla šanci udržet se na trhu práce.

4) Cizinci nacházející se v době nouzového stavu v zahraničí:

Další častou situací, kterou řeší cizinci s platným pobytovým oprávněním v ČR, je možnost
návratu na území ze zahraničí s cílem pokračovat v plnění účelu pobytu, případně v
poskytování součinnosti ministerstvu v průběhu správního řízení. Jedná se o konkrétní případy,
kdy cizinci během pandemie z objektivních příčin uvízli v zahraničí a v této době jejich
překlenovací štítek (osvědčení o oprávněnosti k pobytu dle § 87y cizineckého zákona),
dlouhodobé vízum či dlouhodobý pobyt pozbyl platnost.

Jsme přesvědčeni, že tito cizinci by měli mít umožněn vstup do ČR, protože jim v něm zabránily
překážky na jejich vůli nezávislé (např. opatření úřadů v zemi původu, opatření leteckých a
dopravních společností, dostupnost spojů včetně pozastaveného fungování českých
zastupitelských úřadů). Navrhujeme, aby cizincům s platným pobytovým oprávněním,
kteří se v době nouzového stavu nacházeli v zahraničí a v této době uplynula platnost
jejich překlenovacích štítků:

a) byla jejich platnost prodlužována o 6 měsíců od ukončení nouzového stavu s tím,
že překlenovací štítky (či víza za účelem převzetí povolení k pobytu, která se obecně v
takových situacích využívají) vyznačí do pasu zastupitelský úřad a ministerstvo k tomu
poskytne náležitou součinnost cizinci či zastupitelskému úřadu (např. e-mailové
potvrzení o podané žádosti s poznámkou o oprávněnosti ke vstupu a pobytu na území),

a zároveň

b) bylo správní pobytové řízení těchto žadatelů přerušováno, resp. aby ministerstvo
nečinilo další úkony směřující k rozhodnutí, jakmile se o jejich pobytu v zahraničí v době
nouzového stavu dozví, a to na 6 měsíců nebo na nezbytně nutnou dobu.

5) Cizinci pobývající na území na základě výjezdního příkazu:

Další skupinou, která se na nás obrací ve velké nejistotě, jsou cizinci pobývající v ČR na
základě výjezdního příkazu (jde často o poměrně komplikované pobytové situace, např.
pravomocné zamítnutí pobytové žádosti či zastavené řízení o ní, pravomocné zrušení
pobytového oprávnění, správní vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti opustit území apod.).
Vzhledem k tomu, že se nejedná o zanedbatelnou skupinu osob, jsme přesvědčeni, že pro
zvýšení ochrany zdraví těchto cizinců a pracovníků cizinecké policie i ministerstva je nezbytné,
aby i v tomto případě bylo přistoupeno k přechodnému období. Navrhujeme, aby byla plošně
prodloužena platnost výjezdních příkazů, a to na dobu 60 dnů od ukončení nouzového
stavu. Prodloužení by se týkalo výjezdních příkazů udělených v době nouzového stavu a těch,
jejichž platnost uplynula v době nouzového stavu či má uplynout dříve než 60 dní po jeho
ukončení. Dále by se vztahovalo na cizince, kterým v době nouzového stavu zaniklo pobytové
oprávnění na území a bylo jim uloženo správní vyhoštění anebo povinnost opustit území.

V odůvodněných případech je navíc nutno některým osobám udělit tranzitní
schengenské krátkodobé vízum na maximální možnou dobu, a to na více než 14 dnů s
cílem reálné možnosti tranzitu za účelem zjednodušení návratu do země původu.

Ustanovení, že všichni cizinci, kteří se na území v době vyhlášení nouzového stavu nacházeli legálně,
zde po dobu jeho trvání mohou legálně také dále setrvat, bylo z hlediska právní jistoty velmi vítaným a
důležitým krokem. Nepochybujeme, že je v zájmu všech aktérů zajištění náležité právní jistoty
těchto osob i v rámci postupného návratu k běžnému režimu. Právě k tomu účelu by námi
navrhované přechodné období mělo přispět.

S pozdravem,

Andrea Krchová
Ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR, z.s.

Magda Faltová
Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci, o.p.s.
Předsedkyně Výboru pro práva cizinců Rady vlády pro lidská práva