V úterý 19. září jednali premiér Petr Fiala a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka se zástupci a zástupkyněmi iniciativy Za bydlení a s dalšími významnými sociálními partnery o nastavení Pravidel spolufinancování evropských fondů na programové období 2021–2027 a o tématu návratu 10 % alokace (270 mil. eur) z Fondu soudržnosti zpět do Evropského sociálního fondu plus.
Zástupci a zástupkyně neziskových organizací ocenili, že vláda nakonec neodsouhlasila výrazné navýšení míry spolufinancování u nevládních neziskových organizací, které v návaznosti na konsolidační rozpočtový balíček původně navrhoval ministr financí Zbyněk Stanjura. Poukázali však na to, že spolufinancování ve výši 5 % je absolutní hranou únosnosti snižující možnost realizace některých projektů, které cílí na potřeby obyvatel České republiky, mimo jiné v oblasti včasné pomoci. Výsledkem jednání byl příslib ministra Jurečky, že u vybraných výzev je připraven jednat s vládou o 0% spolufinancování u příjemců, kteří nejsou obce nebo příspěvkové organizace. V otázce zpětného převodu 270 milionu eur (zhruba 6,6 miliardy korun) z Fondu soudržnosti, konkrétně z Operačního programu Doprava do Evropského sociálního fondu plus byl premiér skeptický vzhledem k již rozběhnutému zasmluvnění výzev. Přislíbil však stav zasmluvnění ověřit a zjistit, jaký je stav volné alokace.
Nevládní neziskové organizace apelovaly na potřebu případně najít v rámci státního rozpočtu alternativní finanční prostředky v odpovídající výši. V opačném případě hrozí vážné výpadky v celém spektru sociálních služeb, od prevence až po péči a zdravotnictví, a to v situaci, kdy naopak v populaci roste jejich potřebnost. Vláda si podle zástupců a zástupkyň nevládních neziskových organizací potřebuje udělat kvalitní dopadovou analýzu a měla by si být vědoma rizik, která v případě výpadku sociálních a dalších služeb státu reálně hrozí. Setkání s předsedou vlády Petrem Fialou a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou se zúčastnili zástupci a zástupkyně iniciativy Za bydlení, Charity Česká republika, Platformy pro sociální bydlení, Člověka v tísni, Fokusu Praha, Asociace komunitních služeb, Migračního konsorcia a Asociace organizací v oblasti vězeňství. Tyto a další nevládní neziskové organizace a jejich zastřešující asociace konzistentně varují před možnými negativními dopady u veřejně prospěšných služeb v důsledku zvýšení míry spolufinancování EU fondů, které mají zajistit realizátoři, včetně nevládních neziskových organizací 1 . Zástupci a zástupkyně neziskových organizací na jednání s předsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí ocenili, že vláda nakonec neodsouhlasila výrazné navýšení míry spolufinancování u NNO, které v návaznosti na konsolidační rozpočtový balíček původně navrhoval ministr financí. Poukázali ale na to, že i 5% spolufinancování je absolutní hrana únosnosti a je nutné, aby MPSV mohlo některé výzvy, například ty určené na prevenci,
vypisovat s 0% spoluúčastí. Již průzkum realizovaný MPSV v roce 2019 například ukázal, že spolufinancování ve výši 5 % snižuje možnosti realizace některých projektů, které cílí na potřeby obyvatel České republiky v oblasti včasné pomoci. To má výrazný dopad na absorpční kapacitu pomáhajících organizací. Ministr Jurečka přislíbil, že u vybraných výzev je připraven jednat s vládou o 0% spolufinancování u příjemců, kteří nejsou obce nebo příspěvkové organizace.
Opět se bohužel nepovedlo najít konkrétní řešení výpadku 270 mil. euro ve financování sociálních služeb v důsledku problematického přesunu 10 % alokace z Evropského sociálního fondu do Fondu soudržnosti ve prospěch infrastrukturních fondů za minulé vlády. Vláda ČR mohla původní přesun udělat pouze díky příslibu zpětného převedení prostředků v případě zhoršení socioekonomické situace a propadu v oblastech zaměstnanosti, sociálního začleňování a vzdělávání, což bylo zaneseno i do Dohody o partnerství s Evropskou komisí. Předseda vlády sice uznal legitimitu požadavku zpětného převodu financí, vzhledem k již vypsaným výzvám a zasmluvnění prostředků v rámci Operačního programu Doprava však zůstává ke zpětnému převodu eurodotací skeptický. Zástupci a zástupkyně nestátních neziskových organizací na přítomné představitele vlády apelovali, aby se případně pokusili najít prostředky v odpovídající výši jinde. Z jejich pohledu je nevyhnutelné, aby si vláda vyhodnotila hrozící rizika v důsledku výpadku sociálních služeb, včetně těch zaměřených na prevenci. Jak totiž ukazují data z vybraného spektra sociálních služeb, od oblasti řešení a prevence bytové nouze, přes péči o ohrožené děti, dluhovou problematiku, duševní onemocnění, integraci cizinců, po oblast vězeňství a prevenci kriminality, neřešení problému je vždy nakonec dražší, než včasná prevence, a to jak pro veřejné rozpočty, tak z hlediska celospolečenských nákladů.
„Vážíme si toho, že tato vláda situaci v možnosti čerpat evropské finanční prostředky nezhoršila, vstřícně s nimi jednala o aktuální situaci. Mrzí nás ale, že doposud nedokázala škody způsobené předchozí vládou napravit. Stále mnoho NNO nedosáhne na projekty se spoluúčastí 5% a také 270 euro tj. 10% alokace v ESF+ stále chybí. V zásobníku visí projekty, které by pomohly v souladu s národními strategiemi mnoha lidem. V době, kdy čelíme socio-ekonomické krizi se mnoho rodin i jednotlivců dostává do složité situace, kterou nezvládají sami řešit. Nejedná se jen o ty, kteří dříve čelili chudobě a vyloučení. Dnes se jedná i o ty, kteří dříve žádnou pomoc nepotřebovali. Rodiny neúplné i úplné, děti a mládež, senioři, osoby se zdravotním postižením, lidé chudí a zadlužení, nebo v ohrožení, že přijdou o bydlení, se nebudou mít na koho obrátit. Pokud naše vláda zanedbá prevenci, budoucí pomoc lidem, kteří se propadnou na dno, bude naši republiku stát mnohonásobně více,“ říká Iva Kuchyňková z Charity ČR a iniciativy Za bydlení.
„Podpora lidí po výkonu trestu v získání práce, řešení dluhů, závislostí a dalších problémů zásadním způsobem přispívá k jejich úspěšnému návratu do společnosti a výrazně snižuje míru recidivy. Výpadek těchto služeb by měl velké dopady nejen na státní rozpočet, ale na celou společnost,” přibližuje dopady na oblast vězeňství Jana Smiggels Kavková,
předsedkyně Asociace organizací v oblasti vězeňství.
„Je potřeba počítat s průběžným nárůstem lidí a rodin zasažených duševním onemocněním. Od roku 2017 se, dle statistik Národního ústavu duševního zdraví a Světové zdravotnické organizace, zvýšil výskyt těchto onemocnění až o 26 %. Dotace ESF+ v ČR pomohly s rozvojem sítě Center duševního zdraví, která je v souladu s Národním akčním plánem pro duševní zdraví pro období 2020-2030 vybudovaná z jedné třetiny, více než 70 % sítě v ČR chybí a bez přispění ESF+ ji nevybudujeme,“ sděluje Jan Sobotka, výkonný ředitel Fokusu Praha a člen představenstva Asociace komunitních služeb, zastupující 48 organizací v oblasti duševního zdraví.
Ředitelka Platformy pro sociální bydlení k významu prostředků z Evropských sociálních fondů říká: „Polovina osob v bytové nouzi v Česku žije ve 20 obcích s rozšířenou působností. Ročně zde získá bydlení maximálně 1400 domácností bez domova, polovina z nich je přestěhována díky prostředkům z Evropských sociálních fondů. Tyto fondy navíc sehrávají klíčovou roli v rychlém rozvoji, inovacích a v samotném zavádění fungujících přístupů a nástrojů prevence a řešení bytové nouze jako jsou sociální nájemní agentury, bydlení s garancemi, Housing first, Housing led aj.”
Jednání mimo jiné poukázalo na potřebu řešit udržitelnost financování sociálních služeb v ČR, které se v současné době opírá převážně o evropské fondy, což není systémové, udržitelné ani předvídatelné. „V situaci vícezdrojového financování sociálních služeb jsou Evropské fondy důležitou součástí tohoto systému. Aktuálně chybí na prevenci téměř dvě třetiny prostředků v porovnání s minulým obdobím. V minulosti bylo financování preventivních služeb nasměrováno do ESF+. Aktuálně není možně chybějící finanční prostředky nahradit běžným rozpočtem pro financování sociálního sektoru. Situace je opravdu vážná,“ říká Lukáš Curylo, ředitel Charity Česká republika. Další jednání nad jednotlivými otevřenými tématy bylo ze strany ministra práce a sociálních věcí přislíbeno na listopad 2023.
Kontaktní osoby:
Iniciativa Za bydlení (Charita ČR) – Iva Kuchyňková, iva.kuchynkova@charita.cz; 603 280
738
Platforma pro sociální bydlení – Barbora Bírová, barbora.birova@socialnibydleni.org; 728
428 534
Charita Česká republika – Lukáš Curylo, lukas.curylo@charita.cz; 731 616 564
Člověk v tísni – Jan Kamenický, jan.kamenicky@clovekvtisni.cz; 777 787 912
Fokus Praha – Jan Sobotka, sobotka.jan@fokus-praha.cz; 774 701 106
Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR – Andrea Krchová,
krchova@migracnikonsorcium.cz; 777 231 668
Asociace organizací v oblasti vězeňství – Jana Smiggels Kavková, kavkova@aoov.cz,
608553825