Nedostatečná znalost češtiny představuje pro žáky s odlišným mateřským jazykem nebo pro vícejazyčné žáky bariérou ve vzdělávání. Žáci, jejichž znalost češtiny je nízká, se jen těžko zapojují do výuky i do kolektivu. Kolik takových žáků na české základní školy chodí, zjišťujeme v našem výzkumu v rámci projektu Vzdělávání cizinců ve školách a jeho dopad na úspěšné začlenění do české společnosti (projekt TAČR, 2023-2026).
V první etapě projektu jsme na jaře roku 2024 provedli výzkum ve školách v pěti krajích ČR. Zjišťovali jsme, kolik žáků s neodstatečnou znalostí češtiny pedagogové ve školách identifikují a jak jsou tito žáci podpořeni prostřednictvím systémové jazykové přípravy podle §20 školského zákona.
V 724 základních školách v pěti zkoumaných krajích identifikují pedagogové celkem 14 236 žáků s nedostatečnou znalostí češtiny, kteří potřebují jazykovou podporu. Ti představují 6 % všech žáků zkoumaných škol. Počet žáků s nedostatečnou znalostí češtiny uváděli zástupci škol bez ohledu na státní občanství žáků: zahrnuje tedy jak žáky cizince, tak občany ČR.
V Praze tvoří žáci s nedostatečnou znalostí češtiny 11 % žáků, v Karlovarském kraji 8 % žáků, v ostatních zkoumaných krajích pak 3-4 % všech žáků základních škol. Ve všech krajích je počet i podíl žáků s nedostatečnou znalostí češtiny nižší než počet žáků cizinců.
Jakou míru podpory žáci potřebují?
Součástí výzkumného šetření nebyl jazykový test. Zástupci škol uváděli počty žáků s nedostatečnou znalostí češtiny podle svých zkušeností a odhadovali jejich počty ve 3 hlavních kategoriích. 1/ NEDOMLUVÍ se česky a potřebovali by INTENZIVNÍ podporu, 2/ DOMLUVÍ SE S POMOCÍ a potřebovali by STŘEDNÍ podporu a 3/ DOMLUVÍ SE BEZ POMOCI a potřebovali by OBČASNOU podporu.
Mezi žáky s nedostatečnou znalostí češtiny bylo celkem 15 % těch, kteří se nedomluví a potřebují intenzivní podporu, 39 % těch, kteří se domluví s pomocí a potřebují střední podporu, a dalších 46 %, kteří se domluví bez pomoci, ale stále potřebují občasnou podporu, např. v odborných předmětech.
Nárok na jazykovou přípravu podle §20 Školského zákona
Podle §20 školského zákona mají nově příchozí žáci cizinci nárok na jazykovou přípravu. V době výzkumného šetření byli za nově příchozí žáky považováni ti, kdo se účastnili povinné školní docházky maximálně 12 měsíců. Žáci zařazení do jazykové přípravy mohli být podpořeni až 200 hodinami češtiny jako druhého jazyka.
Nárok na jazykovou přípravu podle §20 školského zákona mělo ve zkoumaných školách 33 % žáků s nedostatečnou znalostí češtiny. To znamená, že dvě třetiny žáků, kteří potřebovali jazykovou podporu, na jazykovou přípravu nárok neměli, protože buď již pobývali v Česku délší dobu, nebo měli české státní občanství.
Jazykové přípravy se ve zkoumaných školách účastnilo 35 % žáků s nedostatečnou znalostí češtiny, tedy více, než kolik na ni mělo nárok. Do existujících jazykových skupin tedy byli (v souladu s metodikou MŠMT) přiřazováni i žáci bez nároku na jazykovou přípravu.
Kolik žáků s nedostatečnou znalostí češtiny je podpořeno prostřednictvím jazykové přípravy?
Údaje z výzkumu umožňují určit, do jaké míry se jazykové přípravy účastní žáci s nárokem a jak školy využívají možnost přiřadit do jazykové skupiny i žáky bez nároku na jazykovou přípravu. Jazykové přípravy se účastnilo 3 392 žáků s nárokem a 1 633 žáků bez nároku do ní bylo přiřazeno (modré barvy v grafu). 1 330 žáků s nárokem se JP neúčastnilo (červená barva), stejně jako 7 881 žáků bez nároku (žlutá).
Nejčastěji jsou v rámci jazykové přípravy podporováni žáci s intenzivní potřebou podpory – účastní se jí přes tři čtvrtiny z nich. Jazykové přípravy se dále účastní 43 % žáků, kteří potřebují střední podporu, a 16 % žáků, kteří potřebují občasnou podporu. Zjištění zároveň ukazují, že většina žáků se jazykové přípravy neúčastní, i když podporu potřebují.
Školy určené pro jazykovou přípravu
Jazyková příprava podle §20 ŠZ probíhá ve školách určených pro jazykovou přípravu. Z celkového počtu 14 236 žáků s nedostatečnou znalostí češtiny jich 85 % chodilo do určených škol a 15 % do škol neurčených. V době šetření bylo ve zkoumaných krajích 462 základních škol určených pro jazykovou přípravu, a představovaly 42 % škol, kam chodili žáci cizinci.
Žáci z neurčených škol se jazykové přípravy účastní méně často než žáci ze škol určených. Zatímco v určených školách se daří prostřednictvím jazykové přípravy podporovat 38 % všech žáků s nedostatečnou znalostí češtiny, ve školách neurčených je to jen 22 % z nich. Neznamená to, že žáci v neurčených školách zůstávají bez podpory. Školy žáky podporují, ale nemají na jejich jazykovou přípravu systémové finanční zdroje.
Kdo učí češtinu jako druhý jazyk?
Češtinu jako druhý jazyk nejčastěji vyučují učitelé českého jazyka. Do výuky češtiny a dalších podpůrných aktivit jsou zapojeni pedagogové, asistenti a další pracovníci školy. Vedle přímé práce s žáky vykonávají také mnoho koordinační a organizační práce.
Prezentace zjištění a průběžná výzkumná zpráva
Prezentace hlavních zjištění z výzkumu v základních školách
Průběžná výzkumná zpráva s kapitolami: 1/ Úvod o výzkumném projektu, 2/ Žáci cizinci v Česku a kontext, 3/ Metodologický postup a popis sběru dat, 4/ Žáci s nedostatečnou znalostí češtiny ve školách a jejich jazyková podpora – zjištění z výzkumného šetření, 5/ Případová studie jazykové integrace žáků pohledem základních škol, 6/ Přechod žáků s nedostatečnou znalostí češtiny ze základního vzdělávání na střední školy, 7/ Dostupnost škol určených k bezplatné jazykové přípravě ve vybraných krajích Česka, 8/ Studijní programy a kurzy češtiny jako druhého/cizího jazyka pro učitele realizované vysokými školami
Druhá etapa výzkumu v dubnu 2026
Od školního roku 2024/25 se jazyková příprava rozšířila: nárok na ni mají žáci, kteří chodí v ČR do školy maximálně 24 měsíců, a mohou čerpat až 400 hodin češtiny. Na jaře roku 2026 provedeme další výzkum v základních školách, jehož cílem bude ukázat dopady rozšíření jazykové přípravy.
Kontext výzkumu – počty a zastoupení žáků cizinců v základních školách
