Velké skupiny migrantů ze zemí mimo EU jsou v ČR odkázány na komerční pojištění, které je drahé a nespolehlivé. Velmi proto vítáme a podporujeme PETICI za vstup dětí všech pracujících v ČR do systému veřejného zdravotního pojištění, která navíc vznikla přímo z iniciativy migrantů a je cenným příkladem společenské participace.
Autoři petice upozorňují na vysokou míru nejistoty, kterou komerční pojištění přináší, jak v přístupu ke zdravotní péči, tak i v jeho hrazení. Žádají proto alespoň pro své děti, aby mohly využívat standardní pojištění veřejné. Nabízejí, že na rozdíl od českých dětí, u kterých platí pojistné stát, by byli ochotní za své děti do systému platit, přestože jako zaměstnanci již na pojistném odvádějí vysoké částky.
V tomto bodě Konsorcium s autory, při vší úctě, nesouhlasí: činit rozdíly v přístupu k českým dětem a k dětem zaměstnaných cizinců považujeme za neopodstatněné a neetické. Navíc to odporuje mezinárodním konvencím, kterými je ČR vázána (zejména Úmluvě o právech dítěte a Chartě základních práv EU). Děti cizinců dlouhodobě žijících v ČR by měly spadat do systému veřejného zdravotního pojištění stejně jako děti české.
Komentář Konsorcia
Konsorcium dlouhodobě usiluje o systémové zlepšení přístupu migrantů ke zdravotnické péči. Máme k dispozici soubor kazuistik, které dokládají, že stávající praxe můžeme mít pro zasažené jednotlivce zničující důsledky. K nejsmutnějším patří právě případy dětí, které se narodily například s vrozenou vadou a které komerční pojišťovny odmítly pojistit, takže rodičům tak kromě starosti o nemocné novorozeně vyvstaly někdy i milionové dluhy za poporodní péči. Současným stavem jsou ale ohrožené i další skupiny migrantů ze zemí mimo EU, včetně živnostníků, podnikatelů, studentů a všech rodinných příslušníků, kteří nemají zdanitelné příjmy (děti, partneři, popř. rodiče). Zvlášť náročným situacím mohou čelit ti, kdo jsou chronicky nemocní, těhotné ženy a senioři.
Na co konkrétně lidé pojištění u komerčních pojišťoven narážejí:
- finanční limity úhrady zdravotních služeb;
- nenárokovost: Komerční pojišťovna může „nevýhodného“ klienta odmítnout nebo kdykoliv bez uvedení důvodu smlouvu vypovědět;
- nepojistitelnost některých migrantů: V důsledku odmítání chronicky nebo těžce nemocných pacientů vzniká skupina nepojistitelných migrantů, do které mohou patřit děti s vrozenými vadami, předčasně narozené děti, chronicky nemocné a hendikepované osoby;
- finanční náročnost, poněvadž pojistné se musí uhradit předem na celou dobu platnosti příslušného povolení k pobytu, někdy až na dva roky, přičemž výše pojistného se odvíjí od míry „rizikovosti“ klienta;
- čekací lhůty, kdy k poskytnutí úhrady dochází až po uplynutí určité doby od uzavření pojištění;
- výluky, včetně tzv. pre-existing conditions, situací vylučujících úhradu za léčbu onemocnění, jehož příznaky či příčiny nastaly před uzavřením pojištění. Prakticky vyloučena je možnost hrazení vyšetření a léčby duševních poruch a léčby závislostí;
- mnohem užší síť smluvních zdravotnických zařízení než ve veřejném systému (zvlášť mimo velká města), což pro migranty omezuje možnost volby vhodného lékaře;
- administrativní komplikace: nezřídka není předem jasné, zda komerční pojišťovna zdravotní péči proplatí a v jakém rozsahu, což způsobuje administrativní komplikace jak pro pacienta, tak pro zdravotnická zařízení a negativně ovlivňuje vztah a komunikaci mezi pacientem a zdravotníkem.
- Nezanedbatelná není ani skutečnost, že s komerčními pojišťovnami má uzavřenou smlouvu jen velmi málo lékařů. Migranti jsou proto omezeni ve výběru poskytovatele zdravotních služeb, což vytváří prostředí otevřené korupci. Velmi diskriminační je také praxe vybírání úhrady nebo finanční zálohy ze strany zdravotní záchranné služby a některých nemocnic, ještě před poskytnutím zdravotních služeb, z obavy, že komerční pojišťovna výkon neuhradí.
Mnoho migrantů je vzhledem k okolnostem popsaným výše nuceno volit jiné, často rizikové způsoby řešení svých zdravotních potíží, jako jsou platby lékařům v hotovosti, samoléčbu, anebo odkládání léčby do návštěvy země původu, popřípadě do doby, kdy získají v ČR trvalý pobyt a zařadí se tak do systému veřejného zdravotního pojištění.
Řešení?
Komerční pojištění je v mnoha směrech problematické a vyloučení mnoha skupin migrantů z veřejného zdravotního pojištění je diskriminační. ČR již se proto stala terčem kritiky různých evropských a mezinárodních orgánů, nicméně pokusy o řešení problému úspěšné nebyly. Vzhledem k narůstajícímu počtu migrantů v ČR, ale také ke stárnutí migrantské populace je však řešení nezbytné.
Podrobnosti o celé problematice ochotně sdělí:
Elena Tulupová, health officerka Konsorcia
tulupova@migracnikonsorcium.cz
Poznámka:
Článek 24: Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy: uznávají právo dítěte na dosažení nejvýše dosažitelné úrovně zdravotního stavu a na využívání léčebných a rehabilitačních zařízení; usilují o zabezpečení toho, aby žádné dítě nebylo zbaveno svého práva na přístup k takovým zdravotnickým službám; sledují plné uskutečňování tohoto práva a zejména činí potřebná opatření k zajištění nezbytné lékařské pomoci a zdravotní péče pro všechny děti s důrazem na rozvoj základní lékařské péče;
Článek 21: Zákaz diskriminace: Zakazuje se jakákoli diskriminace založená zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci.