Dne 12. prosince 2019 proběhla tisková konference Institutu pro politiku a společnost, věnovaná míře obav z migrace v české společnosti.
Institut pro politiku a společnost realizoval průzkum veřejného mínění, jehož cílem bylo identifikovat hlavní zdroje obav v české společnosti. Výsledky naznačily, že dvěma největšími strašáky jsou v Čechách bydlení a migrace – za velmi závažný nebo závažný problém je označilo okolo 70% respondentů. S odstupem pak následovala témata jako vývoj klimatu, zdravotnictví, stárnutí populace aj.
Zadavatelé studie požádali o komentář ředitelku Konsorcia Andreu Krchovou (za neziskový sektor pracující s migranty) a místopředsedu zahraničního výboru Sněmovny Jaroslava Bžocha (ANO) a ti se celkem hladce shodli na tom, že taková míra obav vůbec neodpovídá realitě, protože migrace v České republice v současné době nepředstavuje problém.
Chybí racionální diskuse
Oba přizvaní komentátoři se také shodli, že debata o migraci není vedena dostatečně věcně a že jí škodí zobecňující „strašení uprchlíky“ ze strany politiků i médií.
Andrea Krchová se pozastavila nad metodikou průzkumu a nad neurčitostí kladených otázek, které mohly respondentům podsouvat stereotypní odpovědi. Pokud takovýto průzkum vyšle do mediálního prostoru další alarmující čísla o strachu ve společnosti, může to situaci spíš dál uškodit.
Jaroslav Bžoch zmínil fakt, že ČR je považovaná za 7. nejbezpečnější zemi na světě, a vyjádřil se kriticky na adresu politických stran, které ve Sněmovně znemožňují věcnou debatu na téma migrace. Zmínil také nedávnou kauzu dětí z uprchlických táborů, v níž zastával názor, že přijetí do České republiky není možné z právních důvodů, a stal se proto terčem hrubého odsuzování.
Komu vadí migrace nejvíc
S neopodstatněností obav z migrace by mohlo korespondovat i zjištění, že větší strach z migrace mají lidé s nižším vzděláním, vyššího věku a mimo Prahu, což lze interpretovat i tak, že čím víc jsou lidé s cizinci žijícími v ČR v osobním kontaktu, tím menší obavy v nich migrace vyvolává. Ke spolehlivému zmapování nálad ve společnosti a k odhalení jejich příčin je ale nutné používat kvalitnější nástroje (hlavně reprezentativní vzorky respondentů a konkrétněji formulované otázky) a Andrea Krchová proto Institutu nabídla do budoucna odbornou spolupráci na podobných šetřeních.
Podle J. Bžocha je třeba vzít v úvahu i konkrétní negativní zkušenosti z okolí některých ubytoven se zahraničními, zejména rumunskými pracovníky, ale také fakt, že české hospodářství pomoc zahraničních pracovníků potřebuje. Andrea Krchová v této souvislosti upozornila na potřebu podpory místních samospráv, protože integraci je třeba řešit hlavně na místní úrovni, a ekonomické migranty vnímat nejen jako pracovní sílu, ale jako lidi s komplexními potřebami.
Co s tím
Přítomní novináři v počtu čtyř (včetně ČTK) směřovali dotazy hlavně k tomu, co je třeba udělat, aby se celkové klima ve společnosti uklidnilo – kdo je v této věci nejvlivnějším hráčem a kdo co zanedbává, že téma dlouhodobě zůstává tak vyhrocené. Na všech stranách – za neziskový sektor, za hnutí ANO, za pořádající Institut i za tisk – byla vyjádřena dobrá vůle přispět k uklidnění situace a dát obrazu migrace reálné obrysy.
Výsledky výzkumu jsou k dispozici zde.