Odpovědi na často kladené otázky lékařů k přístupu nově příchozích Ukrajinců ke zdravotní péči a zdravotnímu pojištění (aktualizováno 1.3. 2022)
1. Jak je v současnosti nastaven přístup utečenců z Ukrajiny ke zdravotní péči (pojištění)?
Všem, kteří utíkají z Ukrajiny, je přidělováno vízum za účelem strpění (tzv. speciální dlouhodobé vízum na dobu 1 roku). Je zde i možnost požádat o azyl (od chvíle požádání jsou tzv. žadatelé o azyl). O vízum nebo o žádost o azyl se žádá na pobočkách Ministerstva vnitra. Jak držitelé tzv. víza za účelem strpění, tak žadatelé o azyl mají nárok na veřejné zdravotní pojištění v plném rozsahu péče. Tyto osoby se musí od udělení víza či podání žádosti o azyl do 5 dnů dostavit na jakoukoliv pobočku VZP a vyzvednout si potvrzení o pojištění. V případě, že osoba potřebuje neodkladnou péči dříve, než potvrzení získá, by se u lékaře měla prokázat alespoň platným cestovním dokladem a přiděleným vízem za účelem strpění pobytu. Dodejme, že okamžikem udělení víza za účelem strpění (či podání žádosti o azyl) se osoba stává účastníkem systému veřejného zdravotního pojištění s přístupem ke zdravotní péči v plném rozsahu. Více informací na stránkách Ministerstva zdravotnictví. Provedenou péči tedy lékaři vykáží stejně jako u občanů ČR – platí běžné kódy nasmlouvané pojišťovnami v plném rozsahu péče, kód pojišťovny bude v naprosté většině případů 111 VZP.
2. Je právně v pořádku, pokud se lékař ve svém volném čase ve své ordinaci a na své náklady rozhodne ošetřit Ukrajince bez zdravotního pojištění?
Ano. Takovéto praxi nic nebrání. Lékaři navíc mohou ošetřovat i pacienty bez ohledu na jejich pobytový status, jejich pobytový status je totiž součástí lékařského tajemství. Navíc v akutních případech lékaři dle platné legislativy musí zdravotní péči poskytnout. Nicméně vzhledem k tomu, že nově příchozí Ukrajinci spadají do systému veřejného zdravotního pojištění, by k těmto situacím nemělo docházet.
3. Mohou z výše uvedené situace plynout pro lékaře nějaké právní komplikace?
Právní konsekvence jsou stejné jako všech jiných pojištěnců českého veřejného zdravotního pojištění – není důležité, kdo péči hradí. Péče musí být poskytnuta lege artis (tj. v náležité odborné úrovni).
4. Je možné ve výše uvedené situaci předepsat i léky s preskripčním omezením na „hradí pacient“?
Viz otázka č. 1 – lidem utíkajícím z Ukrajiny bude péče včetně léků hrazena z veřejného zdravotního pojištění stejně jako všem jiným pojištěncům českého veřejného zdravotního pojištění. Pokud se bude jednat o léky, které nejsou plně nebo částečně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, tak to bude platit stejně pro prchající osoby z Ukrajiny.
5. Jaký je přístup ke zdravotní péči u žadatelů o azyl (mezinárodní ochranu?).
Žadatelé o azyl spadají do schématu všeobecného zdravotního pojištění (stejně jako uznaní azylanti). Žadatele o azyl (mezinárodní ochranu) je tedy možné ošetřovat za stejných podmínek jako jakékoliv jiné pojištěnce českého veřejného zdravotního pojištění. Žadatelé o azyl se prokazují potvrzením o zdravotním pojištění – speciálním dokladem vydaným VZP.
6. A poslední oblast dotazů se týká, zda bude stát nějak řešit zajištění této zdravotní péče pro nepojištěné, kteří o azyl nezažádali nebo nezažádají? A existuje organizace, na kterou ji můžeme odkázat?
Vzhledem k tomu, že v současné situaci by pro nově příchozí Ukrajince neměly existovat překážky k získání speciálního dlouhodobého víza (popř. azylu), a tím k okamžitému přístupu k veřejnému zdravotnímu pojištění, vznik podobných situaci neočekáváme. Nicméně, dle platné legislativy v akutních případech každý lékaři musí zdravotní péči poskytnout i pacientům bez jakéhokoliv pojištění.
Žádné neziskové organizace poskytující bezprahovou zdravotní péči výhradně cizincům v ČR nepůsobí. Pro právní, a sociální a psychologické poradenství je možné využít Centra na podporu integrace cizinců a nestátní neziskové organizace. V řadě případů existuje i možnost využít služby tlumočníku a interkulturních pracovníků, a to i po telefonu. Ale je nutno počítat s tím, že tyto organizace budou hodně vytíženy.
Dne 28.2.2022 zpracovaly odbornice na téma mezinárodní migrace, práva a zdravotnictví:
PhDr. Marie Jelínková, Ph.D.: Fakulta sociálních věd UK
Mgr. Elena Tulupova, Ph.D.: 1. lékařská fakulta UK, Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty
PhDr. Karolína Dobiášová, Ph.D.: 1. lékařská fakulta UK, Fakulta sociálních věd UK
PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D.: 1. lékařská fakulta UK
Ke stažení: Informace pro lékaře_1_3_aktualizovane
Nově příchozím, kteří ještě nemají vyřízený pobyt ani pojištění, je nově možný vydat e-recept, postup viz zde
Komunikační karty pro lékaře v ukrajinštině jsou ke stažení ZDE
Iniciativa Lékaři pro Ukrajinu
Komora odsuzuje Ruskou agresi vůči Ukrajině a je připravena pomáhat