Podle navržené novely lex Ukrajina VII dosáhne na nový pobytový status jen úzká skupina uprchlíků. Proti potenciálnímu neudělení tohoto pobytu se nebudou moci odvolat ve správním řízení. Pro některé cizince může být získání tohoto pobytu nevýhodné. Novela je nyní v meziresortním připomínkovém řízení, je však otázka, nakolik stát připomínky nevládních organizací a dalších připomínkových míst zohlední.
Vítáme, že určité části držitelů dočasné ochrany (DO) bude umožněn přechod na jiný pobytový status, tzv. „zvláštní dlouhodobý pobyt” umožňující snazší integraci vybraným uprchlíkům z Ukrajiny. Ovšem kvůli striktnímu nastavení podmínek nutných pro jeho získání bude přechod na toto pobytové oprávnění umožněn jen úzké skupině uprchlíků. K zákonu budou přijata nařízení vlády, která upřesní např. požadovanou výši příjmu nebo dobu, po kterou uprchlík nesměl pobírat humanitární dávku. Zvláštní dlouhodobý pobyt tedy míří pouze na skupinu uprchlíků, kteří jsou soběstační a mají dostatečné příjmy. Většina uprchlíků bude muset dál setrvat v dočasné ochraně, která je spojena s mnoha nejistotami bránícími větší míře integrace – zejména roční platnost DO, nejistota prodloužení, jen částečné započtení doby pobytu na DO pro účely získání trvalého pobytu, nemožnost přechodu na jiná pobytová oprávnění. To je demotivující nejen pro držitele DO, ale i nevýhodné např. pro české zaměstnavatele. Máme za to, že neumožněním přechodu pro větší skupinu osob dochází k nevyužití příležitosti, kterou jejich pobyt v ČR přináší. Uvítali bychom proto, kdyby se vedla širší odborná diskuse a připravovaly by se podmínky pro další postupné otevírání zvláštního dlouhodobého pobytu a všech standardních pobytových titulů většímu počtu držitelů DO.
Dalším zásadním nedostatkem návrhu je, že nepřináší podstatnější změny v podpoře osob s DO, které nemají dostatek finančních prostředků k zajištění svých životních potřeb včetně bydlení. Naopak z návrhu lze usuzovat, že k mediálně avizovanému přesunu uprchlíků do českého dávkového systému od roku 2025 nedojde. Jedinou podporou pro uprchlíky tak zůstane humanitární dávka, která je však nedostatečná.
Žadatelé a jejich neveřejný seznam
Právní úprava zvláštního dlouhodobého pobytu je legislativní řešení, které výrazně vybočuje z běžných postupů upravených v zákoně o pobytu cizinců. Do velké míry se totiž počítá s automatizací celého procesu, kdy MV vytvoří (ve spolupráci s dalšími orgány státní správy) seznam osob, které splňují stanovené podmínky a mohou se tak k tomuto zvláštnímu dlouhodobému pobytu registrovat. Pouze pokud je osoba na seznamu uvedena, bude moci registraci provést. Po kontrole ze strany MV, zda splňuje i další podmínky, bude moci převzít průkaz. Tento postup je vysvětlován snahou o zjednodušení celého procesu s ohledem na kapacitní možnosti správních orgánů. Celý proces však do značné míry vylučuje použití správního řádu, kdy o udělení tohoto zvláštního dlouhodobého pobytu nebude vedeno správní řízení, což s sebou nese značnou míru právní nejistoty pro cizince. Proti případnému nezařazení na seznam ani proti zhodnocení MV, zda (ne)splňuje i další podmínky, se cizinec nebude moci odvolat, jak je to v obdobných situacích běžně možné.
Za Konsorcium je určitě potřeba, aby se i v případě udělování „zvláštního dlouhodobého pobytu“ vedlo správní řízení. Nelze přijmout argumenty o velkém počtu lidí, kvůli nimž by na individuální posuzování žádosti nebyla kapacita. Snaha o zjednodušení činnosti správních orgánů by neměla převážit nad zájmem jednotlivců na zachování právní jistoty a procesních práv.
Navíc se zdá, a toho se týká další připomínka, že informace ze seznamu pro registraci nebudou dostupné ani dotčené osobě, jejíž osobní údaj je zpracováván. Pokud se osobě ukáže, že na seznamu není a daná osoba bude mít informaci, že by na seznamu měla být, není v tuto chvíli zřejmé, zda a na koho se bude moci obracet. Momentálně není ani jasné, jak často by byl seznam aktualizován.
Rozhodování o příbuzných
Zásadně nesouhlasíme s návrhem, kdy o registraci k tomuto typu pobytu musí usilovat vždy „celá rodina”, tedy že cizinec a jeho rodinní příslušníci (děti, manželé, cizinci starší 65 let) žijící ve společné domácnosti jej mohou získat jedině společně. Jakkoli je taková úprava ještě pochopitelná u rodičů a jejich nezletilých dětí, u dospělých postrádá smysl.
Každá osoba může mít o svém dalším pobytovém statusu na území rozdílné představy. Např. u seniorů může převažovat touha vrátit se na Ukrajinu, jakmile to bude možné a institut dočasné ochrany může být pro ně dostačující. Návrhem by však byli nepřímo nuceni žádat o zvláštní dlouhodobý pobyt, aby jeho získání neznemožnili svým rodinným příslušníkům. Navíc přechod na něj s sebou nese nutnost přejít také na komerční zdravotní pojištění u dospělých, kteří zároveň nebudou zaměstnaní – typicky nepracující důchodci. Komerční pojištění pro osoby vysokého věku je nejen velmi nákladné, ale může být i nedostupné a starší lidé tak mohou být tzv. nepojistitelní. Nutnost přejít na komerční pojištění u jednoho člena rodiny může kvůli společné registraci znemožnit přechod na zvláštní dlouhodobý pobyt celé rodině. Povinnost společné registrace může také zvyšovat závislost osob ohrožených domácím násilím na jeho „pachatelích”.
Zůstanou bez záchranné sítě
Navrhovaná úprava zavádí rozdílné zacházení mezi držiteli dlouhodobých pobytů a držiteli průkazu povolení k dlouhodobému pobytu z Ukrajiny, hlavně co se týče sociálních dávek. Řada zákonů přiznává nárok na hmotnou pomoc či sociální dávku i cizincům, kteří na území České republiky pobývají na základě povolení k dlouhodobému pobytu (nebo jiné formy legálního pobytu). Občanům Ukrajiny, kteří budou také držiteli dlouhodobého pobytu, toto právo ovšem přiznáno nebude, a to ani v okamžiku, kdy budou po celou dobu zaměstnaní a budou tak svými odvody přispívat do českého systému sociálního zabezpečení. K rozdílnému zacházení bude docházet hlavně v oblasti sociální podpory a sociálních služeb. Nutno dodat, že občané Ukrajiny přispívají odvody do státního rozpočtu více, než za ně stát vydává. Není tudíž důvod, aby ze systému v odůvodněných případech nemohli čerpat. Zvláštní dlouhodobý pobyt je konstruován pro ekonomicky soběstačné cizince. Ale každá osoba může například vážně onemocnět. Takoví cizinci by však dle návrhu zůstali bez odpovídající záchranné sítě.
Opatření ke zmírnění chudoby
Jak jsme zmínili v úvodu, k přesunu uprchlíků do českého dávkového systému od roku 2025 patrně nedojde a humanitární dávka není dostatečnou pomocí. Pro mnohé uprchlíky je obtížné získat a udržet si ubytování a uhradit své základní životní potřeby. Již nyní významné procento z nich (66 %) žije na hranici příjmové chudoby. Změny, které se odehrají od 1. září 2024, povedou k dalšímu ztížení podmínek pro důstojný život uprchlíků. Zranitelné skupiny uprchlíků (jejichž možnost uplatnit se na trhu práce je z objektivních důvodů velice omezena) totiž přijdou o možnost bezplatného ubytování v tzv. státním humanitárním ubytování, a to bez jiné adekvátní formy pomoci. Proto navrhujeme několik komplexnějších změn v zákoně č. 66/2022 Sb., které zlepší finanční situaci uprchlíků, již nemají dostatečné prostředky k úhradě životních potřeb. Zejména navrhujeme:
- zvýšení části humanitní dávky, která má pomoci s úhradou nákladů na bydlení pro ty, jejichž příjmy nejsou dostatečné. Navrhujeme, aby výše podpory byla adekvátní s ohledem na současnou situaci na trhu s bydlením a odrážela reálné ceny tržních nájmů a reálné ceny za poskytnuté ubytování. Současná výše (i s ohledem na změny k 1. září 2024) je pro nalezení a udržení bydlení pro určitou část uprchlíků zcela nedostatečná;
- rozšíření skupiny tvz. zranitelných osoby i o osoby dlouhodobě nemocné či hospitalizované;
- změnit výpočet humanitární dávky tak, aby byla podpořena motivace účasti na legálním trhu práce. Současné pravidlo, kdy se do humanitární dávky započítává 100 % příjmů, je značně demotivační (o každou korunu vydělanou i na brigádě se sníží výše dávky, tj. celkový příjem zůstane stejný) a nahrává přechodu do šedé ekonomiky;
- zvýšení humanitární dávky pro osoby se zdravotním postižením včetně dětí. Tyto osoby mají z objektivních důvodů zvýšené náklady na své životní potřeby a sníženou schopnost uplatnit se na trhu práce. Současná výše HUD neodpovídá reálným nákladům na jejich životní potřeby a tato zvlášť zranitelná skupina osob se tak často ocitá v existenční nouzi.
Kontakt pro média:
Petra Schwarz Koutská
+420 731 606 854