Proti návrhu poslance Klučky se postavili zaměstnavatelé, právníci i ministr Chvojka

Tento pátek v poslanecké sněmovně proběhne třetí čtení navrhované novely zákona o pobyt cizinců. Během předchozího čtení na konci února uvedl poslanec Václav Klučka obsáhlý a velmi restriktivní pozměňovací návrh. Klučka odůvodňuje svůj návrh ohledem na národní bezpečnost, ve skutečnosti bude mít ale návrh velmi negativní dopad především na migranty, kteří mají bližší vazby na Českou republiku, chtějí zde pracovat či podnikat a mají zde partnery nebo rodiny.

Zasáhnout může třeba cizince, kteří přijeli do ČR za prací a nečekaně jí ztratili nebo studenty, kteří by rádi založili vlastní firmu po ukončeni studia. Potrestá i migranty, kteří ztratí práci vinou svého zaměstnavatele a nikoliv svou vlastní.  Návrh poslance Klučky tak může velmi nepříznivě ovlivnit nejenom migranty, kteří už zde žijí, ale i jejich české partnery a děti, české firmy a českou ekonomiku.

Kdo je proti? Stanoviska odborníků a zaměstnavatelů k novele

Výhrady proti pozměňovacím návrhům poslance Klučky k novele Zákona o pobytu cizinců nemají pouze odborníci z řad nevládních organizací, ale m.j. také Rada vlády pro lidská práva. “Rada konstatovala, že některé části návrhu mohou být v rozporu s ústavním pořádkem České republiky a se závazky České republiky podle mezinárodního práva,” sdělil ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jan Chvojka po jejím zasedání. Rada se většinově také shodla na tom, že pozměňovací návrh omezuje právo na sloučení rodiny s občanem ČR legálním pobytem rodinného příslušníka.

Také podle České advokátní komory pozměňovací návrhy porušují lidská práva a zásady právního státu. Ve svém stanovisku apeluje na poslance: “Česká advokátní komora navrhuje, aby Poslanecká sněmovna s návrhem zákona vyjádřila nesouhlas a přiměla tak vládu k jeho přepracování, jehož cílem nemá být oslabení bezpečnostních mechanismů ČR, ale jejich legitimní posílení v rámci detekovaných oblastí, ovšem bez toho, aby se ČR zařadila mezi státy, pro které je cizinec člověkem nižší kategorie a kterému nemusí být přiznána stejná právní ochrana v rámci jeho postavení jako ostatním adresátům právních norem v ČR.”

Návrhy poslance Klučky odmítly i největší podnikatelské svazy v Česku. Podle informací vedoucí oddělení legislativy, informací a poradenství Hospodářské komory ČR Markéty Schormové se svaz “důrazně ohrazuje proti této metodě legislativního procesu, kdy jsou vědomě a záměrně obcházena připomínková místa, jejichž účast na tvorbě zákonů je klíčová. HK ČR, jako zástupce podnikatelů, především upozorňuje na problematické aspekty novely související se zaměstnáváním či podnikáním cizinců na území České republiky.“  Komora také kritizuje návrh zavést tzv. institut “nespolehlivého zaměstnavatele”, díky kterému by pracující cizinci mohli doplatit i na drobná pochybení firem, které je zaměstnávají. Podnik by i na základě marginálního pochybení mohl získat institut „nespolehlivý“ a tím by jeho zahraničním zaměstnancům skončila platnost zaměstnanecké karty a tím i povolení k pobytu v Česku. „Což při současné době, kdy my ty zaměstnance opravdu nemáme a ty cizince potřebujeme, tak je velký problém,“ říká viceprezidentka hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková. Ke kritice se přidal také Svaz průmyslu a dopravy. Podle něj by se mohla opakovat situace z roku 2008, kdy po úpravách zavládl chaos a lidé stáli fronty na cizinecké policii. „Přináší administrativní zátěž, komplikuje situaci podnikatelům, zaměstnavatelům, a to i zahraničním investorům,“ domnívá se členka představenstva svazu Milena Jabůrková.

Návrh poslance Klučky je v rozporu z mezinárodními závazky:

Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (čl. 8 – právo na respektování rodinného života)

V určitých případech by mohl být i konflikt s Úmluvou o právech dítěte.

Rozpor s právem EU: směrnice 2004/38/ES o právu občanů EU na volný pohyb a dále právo na volný pohyb osob zaručené přímo ze Smluv (Smlouva o fungování EU – čl. 20, 21) a svoboda usazování (čl. 49), volný pohyb služeb (čl. 56) – judikatura Soudního dvora EU přitom dovodila, že právo pobytu rodinného příslušníka existuje bez ohledu na to, zda je dotyčný držitelem platného povolení a že protiprávní vstup na území členského státu nebo nelegální pobyt na jeho území není sám o sobě ohrožením veřejného pořádku, kterým by bylo zpochybněno právo pobytu.

„Je zcela nepochybné, že řada z navržených změn, pokud by byly přijaty, skončí dříve či později před soudem pro jejich protiústavnost a rozpor s unijním či mezinárodním právem,“ komentuje návrh právnička Linda Janků z kanceláře ombudsmanky.    

Už zítra budou poslanci hlasovat o návrhu, který – v případě, že bude schválen – významně zkomplikuje život nejen pracujícím cizincům, jejich rodinným příslušníkům, tak i mnoha českým občanům. Zkomplikuje zaměstnávání zahraničních pracovníků, přestože zaměstnavatelé už dlouho volají naopak po zjednodušení a uvolnění procesu a může tak značně poškodit českou ekonomiku. A v důsledku bude pro Českou republiku znamenat vleklé soudní procesy a postihy, které nakonec povedou ke zrušení části nové legislativy – než k tomu však dojde, pro mnoho cizinců i jejich českých partnerů a zaměstnavatelů však už bude možná pozdě.

Příklady situací, ve kterých by se mohli ocitnout cizinci:

  • Ančali z Thajska přijela do Prahy pracovat v masážním studiu. Zaměstnavatel ji v pracovním poměru zneužívá, nedává jí dovolenou, nutí ji pracovat neplacené přesčasy. V Česku si našla přítele a mají spolu dítě, které má české občanství, protože jeho otec je Čech. Po čerpání první dovolené po dvou letech práce Ančali dostane od svého zaměstnavatele výpověď. Pokud by novela cizineckého zákona byla schválená spolu s návrhem poslance Klučky, Ančali by se ocitla v patové situaci. Po 60 dnech po rozvázaní pracovního poměru by platnost jejich pobytu skončila a její žaloba na neplatnost ukončení pracovního poměru by se za tuto dobu nejspí nestihla rozhodnout. Díky pozměňovacímu návrhu by v tento moment nemohla požádat o sloučení s rodinou,  aby mohla zůstat na území ČR se svým synem a přítelem, ale zároveň kvůli mezinárodním závazkům (Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod) by nemohla byt nucená z této zemí vycestovat bez syna. Buď by tedy musela odjet do Thajska i s dítětem a tím ho odloučit od otce nebo zůstat v ČR bez povolení a možnosti pracovat.  Návrh navíc prodlužuje dobu pobytu po jejímž uplynutí může cizinec požádat o změnu účelu pobytu ze zaměstnání na podnikání – Ančali tak nemůže ani založit vlastní masážní salon jak už nějakou dobu plánovala. Dnes má několik možností jak si zachovat legální pobyt v ČR, nenarušovat svůj rodinný život a byt prospěšná Česku svoji prací. Pokud projde návrh poslance Klučky, tyto možností mít nebude.
  • George přijel do ČR spolu s maminkou z Austrálie. Matka tady několik let učila angličtinu na střední škole, a George tady pobýval jako její rodinný příslušník. Když George nastoupil na vysokou škole, matka se rozhodla odjet zpátky to Austrálie, aby byla blízko svým stárnoucím rodičům. Georgeovi tak zanikl účel jeho pobytl a musel požádat o změnu účelu na studium. Protože však Ministrestvo vnitra nerozhodlo včas o jeho žádosti o studijní pobyt, dostal výjezdní příkaz.  George ale má českou přítelkyni, se kterou žije – v současné době by si tedy mohl požádat o přechodný pobyt jako její partner a v klidu vyřešit studijní vízum. Tomu ale pozměňovací návrh zabraňuje – znemožňuje podání žádosti o povolení k přechodnému pobytu rodinným příslušníkem občana ČR, pokud zde pobývá na základě výjezdního příkazu- George by tak musel odcestovat do země původu a odtamtud žádat o sloučení se svou českou přítelkyní nebo o studijní vízum – oba procesy jsou zdlouhavé a schválení žádostí může trvat někdy i rok. Toto opatření tak může velmi významně zasáhnout do života mnoha Čechů, jejichž partneři jsou cizinci.
  • Bolormaa přijela do Brna z Mongolska a vystudovala VUT. Má v českého partnera a chtěla by po studiu zůstat v Česku a spolu se spolužáky založit designerskou firmu. Pokud ale novela projde, nebude jí to umožněno – pokud by totiž nestihla najít práci nejpozději do dvou měsíců po ukončení studia, musela by odjet do Mongolska, čímž výrazně snižuje svoje šance najit práci v ČR, nebude moct chodit na pohovory atd. Přitom má české vzdělání ve špičkovém oboru, které je ochotná a chce uplatnit na českém pracovním trhu. Český stát novelou odmítne i vysoce kvalifikované pracovníky v potřebných oborech.
  • Ruslan z Ukrajiny pracuje už čtyři roky pro stavební firmu v Hradci Králové. V Česku s ním také žije jeho manželka a dvě dcery. Manželka také má zaměstnaneckou kartu. Firma, která zaměstnává Ruslana a dalších deset cizinců nedodá jeden rok účetní závěrku na rejstříkový soud. Podle návrhu poslance Klučky by kvůli tom byla zařazená do seznamu „nespolehlivých zaměstnavatelů“. Když pak půjde Ruslan podruhé žádat o prodloužení o zaměstnaneckého víza, dostane zamítnutí, protože pracuje pro „nespolehlivou“ firmu. Znamená to, že v ten moment Ruslan ztratí povolení k pobytu a práci v Česku, a jeho zaměstnavatel ztratí spolehlivého zaměstnance ,se kterým už několik let úspěšně pracuje. Ruslanovo možnosti zůstat v ČR se svou rodinou a vydělávat na jejich živobytí budou navíc návrhem také omezené – protože ten ruší soudní přezkum rozhodnutí MV a možnosti sloučení rodiny.