V České republice je dle dat Ministerstva vnitra k únoru 2026 evidováno přes 398 tisíc osob s udělenou dočasnou ochranou. V roce 2025 byla udělena dočasná ochrana více než 80 tisícům osob. I přes takto velká čísla nově příchozích osob vidíme, že agenda spojená s držiteli dočasné ochrany se rozpadá, žádná instituce není přímo odpovědná za řešení témat, kterým bychom nutně pozornost věnovat měli. Jde zejména o scholarizaci dětí, jejich setrvávání ve vzdělávacím systému, aniž by ho opouštěly předčasně, o využívání kvalifikace uprchlíků, a v neposlední řadě o psychosociální podporu všech příchozích.
V dlouhodobé perspektivě můžeme vidět, že ukrajinští uprchlíci jsou pro českou ekonomiku přínosem.
Zapojení uprchlíků na český trh práce je dlouhodobě vysoké. Dle dat 8 z 10 ekonomicky aktivních uprchlíků v Česku pracuje. V některém z pracovně-právních vztahů pracuje dle dat MPSV 172 tisíc držitelů dočasné ochrany.1
Zároveň dlouhodobě klesá počet příjemců humanitární dávky. V září 2025 pobíralo humanitární dávku už jen 83 tisíc osob. Stát tuto pomoc směřuje především k tzv. zranitelným skupinám, typicky dětem, seniorům a lidem se zdravotním postižením. Tyto zranitelné skupiny tvoří podle dat zhruba dvě třetiny všech příjemců dávky.
Uprchlíci z Ukrajiny posilují českou ekonomiku. Příjmy do veřejných rozpočtů převyšují výdaje na pomoc. Podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí za 3. čtvrtletí 2025 dosáhly modelované příjmy státu z daní a odvodů osob s dočasnou ochranou 8,2 mld. Kč, zatímco výdaje spojené s jejich podporou činily 3,9 mld. Zároveň platí, že jejich uplatnění se ve velké míře soustředí do pozic, o které je dlouhodobě malý zájem a kde firmy opakovaně narážejí na nedostatek zaměstnanců, typicky pomocné práce ve stavebnictví a ve výrobě, případně navazující provozy ve službách. V praxi tak ukrajinští zaměstnanci pomáhají udržet chod částí ekonomiky a jejich odchod by znamenal výrazné komplikace, což otevřeně přiznávají i zaměstnavatelé.2
Stále však vysoký podíl lidí s dočasnou ochranou pracuje pod úrovní své kvalifikace. Bariéry jako je jazyk, uznávání kvalifikací, nedostatek informací či nedostatečný zájem zaměstnavatelů o jejich kvalifikační rozvoj, brzdí jejich posun do odpovídajících profesí. Zároveň část zaměstnanců se vlivem různých faktorů pohybuje v šedé zóně trhu práce, kde dochází k obcházení zákoníku práce, zejména formou nelegálního zaměstnávání a tzv. zastřeného zprostředkování. Tento stav má vedle sociálních dopadů na samotné pracovníky, také prokazatelný negativní vliv na veřejné finance.
V roce 2025 bylo poprvé možné žádat o zvláštní dlouhodobý pobyt (ZDP), tedy pobytové oprávnění pro ekonomicky soběstačné uprchlíky. Jde o návazný pobyt na dočasnou ochranu pro ty uprchlíky, kteří se již rozhodli v ČR setrvat. Tento pobyt umožní stabilnější formu pobytu v ČR (pobyt je na 5 let). Z přibližně 80 000 zájemců splnilo všechny podmínky a získalo ZDP 13 738 držitelů dočasné ochrany (asi 3,4 % všech uprchlíků). Z toho je zřejmé, že nejde o plošné řešení pobytového statusu pro uprchlíky „po dočasné ochraně“, ale o vysoce selektivní pobyt dostupný jen části lidí. Pokud vláda schválí návrh Ministerstva vnitra, bude možné žádat o zvláštní dlouhodobý pobyt i v roce 2026. Podmínky udělení ZDP se ale dle návrhu nemění. Zůstává zejména příjmová podmínka, která je pro řadu lidí prakticky nedosažitelná, a celý nástroj tak dál míří jen na úzkou skupinu osob. Prakticky to znamená, že ty osoby, které jsou tu nyní zaměstnané, svůj pobyt stále – ani po 4 letech války – nemají jistý, a nový typ pobytu pro většinu z nich neexistuje.
Vláda by měla co nejdříve rozhodnout o budoucnosti pobytových možností pro větší množinu ukrajinských uprchlíků a přijít s řešením, které nebude stát na bariérových podmínkách, ale na reálné dosažitelnosti a důstojnosti tak, aby lidé, kteří tu našli bezpečí, žijí zde, pracují, studují a podílejí se na chodu společnosti, měli šanci na stabilitu. Zároveň je potřeba, aby řešení pamatovalo i na ty nejzranitelnější.
Členské organizace Konsorcia se v uplynulém roce soustředily na to, aby právě ty zranitelné osoby, na které dopadla opatření v souvislosti s přísným nastavením humanitární dávky a s odebíráním pobytu (pokud někdo není zastižen na ohlášené adrese, protože například pobývá v nemocnici), měly alespoň základní potraviny, aby udržely bydlení, a to i takové, které kvalitou neodpovídá ceně, tedy bydlení na předražených ubytovnách.
Významný dopad na sociální situaci uprchlíků se zdravotním postižením přinesla změna zákona od července 2025. Systém opustil hodnocení pracovní schopnosti a nahradil je posuzováním míry omezení soběstačnosti. V důsledku toho ztrácejí status tzv. zranitelné osoby i lidé, kteří sice zvládají základní sebeobsluhu, ale jejichž zdravotní stav jim objektivně neumožňuje výkon zaměstnání. Tato skupina tak přichází o nárok na vyšší humanitární dávku a často má problém pokrýt základní životní potřeby. Na rozdíl od českých občanů, kteří mohou v podobné situaci čerpat invalidní důchod nebo jiné nepojistné sociální dávky, ukrajinští uprchlíci na jinou dávku nárok nemají.3
ZDROJE:
V srpnu 2025 MPSV evidovalo téměř 172 tisíc pracovně-právních vztahů (historické maximum).
3 Více v našem článku: https://migracnikonsorcium.cz/cs/novy-system-posuzovani-sobestacnosti-konec-ochrany-pro-tezce-nemocne-uprchliky/