Jak interpretovat lex Ukrajina V diskutovala ministerstva během září. Nejasnosti panovaly ohledně podmínek uznání zranitelnosti, která uprchlíkům umožňuje získat nárok na bezplatné ubytování. Nakonec zvítězila přísnější varianta výkladu, žádající kromě zranitelnosti souběžné přiznání humanitární dávky z důvodu nízkých příjmů. Změny a zmatky se dotkly tisíce uprchlíků, kteří teď čelí chudobě a dluhům za bydlení. Má je řešit dávka mimořádné pomoci (MOP).
Cílem státu bylo motivovat rodiny k bydlení v nájmech, ale způsob provedení se zcela minul účinkem a naopak je změnou systému podpory od 1. 7. 2023 připoutal k hromadnému ubytování. Dříve uprchlíkům ubytovny hradil plošně stát, dnes jej má hradit jen zranitelným osobám: mladým lidem do 18 let, seniorům starším 65 let, studentům českých škol do 26 let, zdravotně hendikepovaným, těhotným a lidem pečujícím o děti do šesti let či hendikepované. Ani to se však neděje.
Navzdory deklarované snaze ochránit zranitelné skupiny se totiž do zákona lex Ukrajina V na poslední chvíli dostala druhá podmínka pro bezplatné ubytování: kromě nějakého typu zranitelnosti (viz výše), se jedná o přiznanou humanitární dávku (HuD) na základě nízkého příjmu. “HuDku” ovšem pobírají pouze ti, kdo žijí v domácnostech, které mají příjem nižší, než je zhruba životní minimum na každou osobu v domácnosti. To znamená, že lidé sice mohou patřit do zranitelné skupiny, ale pokud vydělávají nebo šetří, stát je za to vlastně penalizuje a s bydlením jim žádnými sociálními dávkami nepomůže. Na běžné nájmy ale zranitelní lidé, kteří nedosáhnou na HuD, reálně nemají. Stát jim tímto vlastně lakonicky radí: “hledejte si lepší práci a levné ubytování.” Konsorcium na hrozby takové formulace v zákoně upozorňovalo, ale ministerstvo tvrdilo, že pro uznání zranitelnosti bude stačit i HuD přiznaná ve výši: 0. Do září pak skutečně platilo, že zranitelnost a tedy nárok na bezplatné ubytování byl uznáván i v případě, že byla přiznaná nulová HuD.
„Podle vstřícného právního výkladu příslušných ustanovení Lex Ukrajina 5 byla data identifikované zranitelnosti ze strany MPSV zasílána bez ohledu na to, zda skutečně osobě vznikl nárok na výplatu dávky,“ uvedla pro Alarm Hana Malá z odboru komunikace Ministerstva vnitra (MV). Následně si Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nechalo vypracovat nový právní výklad zk. č. 65/2022, který už stanovil, že musí být splněny obě podmínky. A to i přes negativní stanovisko MV vůči striktnímu výkladu. Plánem MV je vstřícný výklad podpořit v další novelizaci lex Ukrajina VI.
Nejasný záměr zákona se nutně projeví v jeho výkladu
„27. září jsme po jednání zmocněnkyně s ministry dostali všichni mail, kde se psalo, že se zranitelnost bude nadále vykládat podle původní dohody. Všichni tedy zase s klienty začali pracovat tak, že podporu v ubytování mít budou. Pak se 2. října najednou ukázalo, že tito lidé nejsou v systému označeni jako zranitelní. Nikdo nechápal proč. A pak najednou 10. října oznámili, že se bude postupovat podle oné interpretace, kdy lidé svou zranitelnost ztrácejí, pokud si vydělají oni nebo jejich rodiče zhruba životní minimum, případně pokud mají na účtu úspory. MPSV tomu říká kumulativní podmínka, to znamená, že člověk musí být zranitelný podle zákona a zároveň mít nárok na humanitární dávku,” vysvětluje Matěj Šulc, koordinátor sociálního a právního poradenství v Centru následné podpory uprchlíkům z Ukrajiny.
Nejzásadnější je, že jasné informace neměli sami uprchlíci. Těm kvůli nesrozumitelnému a nefunkčnímu systému vyplácení příspěvků za ubytování nabíhají dluhy a navíc netuší, jak jejich situace bude vypadat dál. Nejinak jsou na tom i ubytovatelé. „Máme ubytované Ukrajince v rodinném domě. My tam nebydlíme. Jsme zaregistrovaní přes internet v evidenci. Naši Ukrajinci žádali o humanitární dávku, už druhý měsíc neuspěli, že nemají nárok. Dostala jen paní, která má invalidní důchod. Dále tam bydlí paní, ta tu pracuje, pak holky 12 a 9 let. Ty taky nic nedostaly. Jak máme prosím dál pokračovat? Nejsme na tom až tak dobře, že bychom je nechali zadarmo bydlet,” ptal se na situaci soukromý ubytovatel v důchodovém věku registrovaný v platformě Pomáhej Ukrajině.
Podle krajské koordinátorky Lenky Herčíkové z Jihomoravského kraje byly i velmi podobné rodiny z jedné ubytovny, které formuláře vyplnily v důležitých bodech totožně s asistencí sociálních pracovníků, vyhodnoceny v nároku na bezplatné ubytování rozdílně. Různost výkladu zákona tak vlastně vytvořila dvě skupiny lidí v nerovném postavení. Ukazuje se, že za rozdíly může stát fakt, že některé agentury zaměstnávající uprchlíky za ně vykazují sociální odvody. Někdy o tom ale samotní uprchlíci vůbec netuší a u dané agentury už měsíce nepracují. Vykázané odvody vidí pracovníci, co žádosti vyhodnocují a nemají šanci informace ověřovat. Tak mohou vznikat nevysvětlitelné rozdíly.
Chceme nebo nechceme zranitelné podpořit? Ze zákona to poznat není
Čím se dá zmatečnost v posuzování zranitelnosti a komunikace vysvětlit? Nesoulad vizí a praxe se dá vystopovat hned ve znění lex Ukrajina V. Úprava se sice tváří, že zranitelné skupiny co se týče bydlení dál podpoří, zároveň však byla do zákona ze strany MPSV dodána druhá podmínka k přiznání zranitelnosti, zmíněná přiznaná HuDka, která jejich podporu fakticky znemožňuje. „Kdo přesně stojí za oním odstavcem, který vyžaduje kumulaci obou podmínek, se nepodařilo zjistit. Jisté je jen to, že se do zákona dostal na poslední chvíli těsně před jednáním vlády. Poslala ji prý na vládu ředitelka legislativy MPSV. Občanské organizace tudíž neměly žádnou možnost toto opatření připomínkovat,” píše k situaci Saša Uhlová v Alarmu.
K legislativnímu nesouladu vize a praxe se ještě přidává klasický mix nefunkční komunikace státu směrem k dalším úřadům, nesladěné “noty” mezi jednotlivými ministerstvy a fakt, že řešení administrativních jednotlivostí zastíní i celkovou strategii integrace, která má veškeré kroky zastřešovat. Místo toho však upadá v zapomnění. Výsledkem je, že nad uváděním špatné legislativní normy do praxe zbytečně tráví čas desítky či spíše stovky úředníků, sociálních pracovníků a uprchlíků, kteří se marně snaží zorientovat v tom, co vlastně platí a co mají ve složité situaci dělat.
Řešit situaci uprchlíků mimořádnými dávkami? Nestrategické.
Stát se teď chystá těžkou sociální situaci uprchlíků zalepit dávkou mimořádné pomoci (MOP), která je již ze své povahy řešením nouzovým a spíše jednorázovým. Na kumulující se dluhy, chudobu a dlouhodobou nejistotu rozhodně adekvátně neodpovídá. Zároveň se k tomuto řešení pojí celá baterie otázek, které by měly být diskutovány a zodpovězeny, než se bude do praxe uvádět další polovičaté opatření.
K přiznání MOPky musejí uprchlíci doložit své příjmy za uplynulý kvartál. Žádosti mají být sice dle slov MPSV schvalovány “nepřísně” a úřady práce by neměly čtvrtletní příjmy a další nutné doklady kontrolovat přísně a zdlouhavě, aby dávka mohla být v souladu se jejím účelem vyplácena rychle (do deseti dnů od podání žádosti). Co tento nepsaný záměr ale bude znamenat v praxi a zda na úřadech práce bude v interpretaci metodiky k MOPce jednota, zůstává nejasné. Další otázkou pak je, kolikrát za sebou by lidem měla být akutní pomoc ve formě MOPky vyplácena. Má být skutečným řešením jejich dluhů, nebo spíše nahrazením nepřiznané HuDky?
Žádost o MOP je navíc zatím jen v češtině a její vyplnění bude zajisté vyžadovat pomoc úředníků i interkulturních a sociálních pracovníků z nevládních organizací. Dle informací Konsorcia se nyní pracuje alespoň na ukrajinském návodu, jak o MOP správně zažádat.
Dle dosavadní oficiální instrukce mají uprchlíci či pomáhající organizace při problémech se zranitelností a MOPkou psát přímo Danieli Krištofovi, generálnímu řediteli Úřadu práce ČR. O tom, zdali má úředník-manažer řešit individuální problémy uprchlíků asi není třeba vést diskuzi. I to je výsledkem situace, kterou způsobil lex Ukrajina V.
Bez potřebných dat nepomůže ani chystaný lex Ukrajina VI
Lex „šestka” je aktuálně v prvním čtení v Poslanecké sněmovně a měl by začít platit v lednu 2024.
I když je šance, že se s chystanou novelou situace upraví a zranitelné osoby budou uznávané bez dalších podmínek, co se stane s lidmi, jimž během podzimu zmatky a přísný výklad napáchaly desetitisícové dluhy? Umoří je pomocí MOPky? A co ti, kteří kvůli nim o ubytování přijdou úplně?
Instrukce státu na oficiálních letácích ke zranitelným skupinám říkají: hledejte si jiné levnější bydlení pomocí nevládních organizací a sociálních pracovníků.
Pro další řešení situace by stát měl mít v ruce přesný rozpad financí, které byly uprchlíkům zatím vyplaceny a ukázat racionální rozvahu nad tím, kolik zaplatil ze svých zdrojů a kolik může na podporu integrace dále vyčlenit. V Česku pomáhaly agentury OSN jako UNHCR, UNICEF, fondy EU. Obrovské prostředky získal Magistrát HMP. Věčné argumenty, že na podporu uprchlíků schází finanční prostředky nemůžeme brát vážně, pokud Strategická skupina, která má adaptaci a integraci řídit, nemá ke svým rozhodnutím potřebná data o příjmech a výdajích a tyto kroky se nedějí v návaznosti na Strategii adaptace a integrace ukrajinských uprchlíků.
BOX
Jak podat žádost o MOP:
– O MOP jednorázový výdaj se žádá na Úřadu práce ČR podle místa faktického bydliště.
– Žádost není digitalizována, nepodává se prostřednictvím aplikace jako žádost o HUD.
– Cizinci s DO musí podat žádost na předepsaném formuláři (dostupný na pobočkách nebo webu ÚP). Je ale možné využít elektronické podání.
– U MOP jednorázový výdaj se zkoumají příjmové, majetkové a sociální poměry všech osob společně posuzovaných. Rozhodné období pro zkoumání příjmu a majetku jsou 3 měsíce předcházející měsíci podání žádosti a aktuální měsíc.
– K žádosti je nutné především přiložit doklady o výši příjmů všech společně posuzovaných osob, prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech žadatele a všech společně posuzovaných osob, výši nákladů na bydlení, které cizinci s DO a jeho rodině byly stanoveny uhradit (a že k úhradě nedošlo).
– Sociální pracovníci mohou klientům poskytnout vyjádření k jejich situaci jako přílohu k žádosti o MOP. MPSV zejména předpokládá, že klienti budou hledat jiné ubytování, sociální pracovníci je při tom budou podporovat a tuto jejich aktivitu jim mohou pro účely posouzení MOP potvrdit.