Humanitární katastrofa se tentokrát odehrává blíž, než jsme “zvyklí“

Na polsko-běloruské hranici jsou ohroženy životy několika tisíc lidí, kteří se stali nástrojem kruté politické hry prezidenta Lukašenka. Tito lidé, včetně dětí, trpí zimou, hladem a nemocemi, ale také absolutní nejistotou ve vztahu k budoucnosti. Podporujeme sbírku naší členské organizace "Pomáháme lidem na útěku", která lidem v příhraničí pomůže přežít, a apelujeme na humánní zacházení s uprchlíky a na dodržování mezinárodního práva.

Skrze sbírku organizace Pomáháme lidem na útěku můžete přispět na:

    • jídlo, pití, teplé oblečení i léky,
    • právní pomoc uprchlíkům,
    • zázemí pro dobrovolníky působící přímo v hraničním pásmu.

Víme, že nejméně 10 lidí již v příhraničním pásmu zemřelo, tisíce dalších jsou násilně zatlačovány z jedné strany hranice na druhou nebo se skrývají v lesích.

Zároveň se prohlubuje propast mezi těmi Poláky a dalšími Evropany, kteří se snaží uprchlíkům pomoci zajistit základní životní potřeby, a těmi, kdo před utrpením zavírají oči a volají po exemplárně odmítavém řešení situace.

Jako organizace, které s migranty a uprchlíky pracují, stojíme jednoznačně na straně solidarity a apelujeme na humánní, legální přístup a na zajištění humanitární pomoci pro všechny, kdo dnes strádají na polsko-běloruské hranici.

„Současná situace je v rozporu s mezinárodním i evropským právem. Zacházení s běženci je bezpochyby nedůstojné, nelidské a ponižující a Bělorusové a Poláci porušují minimálně článek 3 Úmluvy proti mučení, porušují Ženevskou úmluvu a Polsko pak řadu azylových norem závazného práva EU. … Z pohledu právního by mělo Polsko zahájit s lidmi buď azylové řízení, žádají-li o azyl, nebo návratové řízení, pokud o azyl v Polsku nežádají. Obě tato řízení mají jasné záruky zákonnosti a humánního zacházení.“

Z komentáře Martina Rozumka (OPU) 

Prostřednictvím petice neformálního sdružení Zóna naděje můžete podpořit apel na:

    • okamžité povolení vstupu humanitární pomoci, lékařům, novinářům a aktivistům do zóny výjimečného stavu,
    • ukončení praxe tzv. pushbacks (hromadného vytlačování jednotlivců a rodin s dětmi na běloruskou stranu hranice),
    • respektování práva – jak polského, tak mezinárodních konvencí (především Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků, kterou jsou vázané členské státy EU, a Listinu základních práv Evropské unie),
    • ukončení kriminalizace lidí, kteří se snaží postiženým na hranicích zachránit život.