Katerina Bohac

Odkud pocházíte? Co vás přivedlo do ČR?

Pocházím z Venezuely. Můj táta byl Čech, a proto jsem chtěla poznat českou kulturu a naučit se český jazyk.

 

Kdy nastal ten moment, kdy jste si řekla, že jste v Česku doma?

Když jsem se přestěhovala do Česka, žila jsem v Ostravě. Už od začátku jsem měla ten krásný pocit, že jsem doma. Později se stala mým domovem Praha.

 

Co Vás nejvíc těší na Vaší práci?

Moje práce je hezká a vždycky byla. Na ostravské univerzitě jsem učila španělštinu a měla jsem tam moc milé kolegy. V Praze se mi splnil sen, když jsem otevřela svou galerii umění. Nebylo to jednoduché, ale tvrdě jsem pracovala a dala tomuto projektu celý svůj život. Byly to těžké, ale dobré časy. Nyní bohužel nemám prostory, kde bych mohla galerii provozovat, ale maluji stále a otevřela jsem si online galerii.

 

Co máte na Česku nejraději a proč?

Moje oblíbené místo je Praha. Je to nádherné město - architektura, Vltava, parky... A miluju také českou přírodu, například Krkonoše nebo Beskydy.

 

Existuje ve v kultuře vaší rodné země něco, čemu by se podle vás mohli Češi přiučit? 

Naši lidé jsou otevření a láskyplní. Češi se potřebují otevřít, nebát se mluvit. Taky by mohli být trpělivější s cizinci a v obchodech být zdvořilejší a srdečnější. Oproti nám mají asi Evropané takový jiný temperament. Když se ale Češi otevřou, jsou to laskaví lidé.